Aktuálně:

Ke zmírnění oddlužení poslanci podali dvě desítky návrhů úprav

04.10.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Ke zmírnění oddlužení poslanci podali dvě desítky návrhů úprav

Navrhované zmírnění podmínek pro osobní bankroty předlužených lidí je ve Sněmovně před schvalováním.

Poslanci k předloze podali v druhém čtení dvě desítky návrhů úprav. O sněmovní podobě novely insolvenčního zákona se bude hlasovat zřejmě na schůzi, která začne zhruba za tři týdny.
Některé poslanecké pozměňovací návrhy míří k dalšímu zmírnění zákona, některé naopak k určitému zpřísnění. Další jsou spíše technické. Marek Benda (ODS) navrhuje úpravu, podle níž by mohli jako insolvenční správci působit i exekutoři, pokud by byl v konkrétním případě vyloučen střet zájmů. Dominik Feri (TOP 09) chce zvýšit odměnu za sepsání insolvenčního návrhu a Jan Chvojka (ČSSD) upravit přidělování insolvenčních případů.
Poslanec ODS Jan Bauer zase navrhl zakotvit v zákoně definici nepoctivého záměru dlužníka, který má vliv na možné zamítnutí návrhu na povolení oddlužení a následné zrušení oddlužení.
Ústavně-právní výbor už dříve doporučil, aby Sněmovna zmírnila podmínky oddlužení jinak, než jak navrhla ještě jednobarevná vláda hnutí ANO. Vládní novela předpokládá, že proces oddlužení by trval tři, pět nebo sedm let v závislosti na výši splacených dluhů. Neexistovala by nynější vstupní podmínka, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých dluhů. Z předlohy kabinetu by podle doporučení výboru měla vypadnout varianta zvaná „sedm – nula“. Nahradí ji pravděpodobně úprava pětileté varianty.
Dlužník by nemusel splatit za pět let povinně alespoň 30 procent svých závazků, mohlo by to být i méně. Soud by ale musel v takových případech uznat, že se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil. Vstup do osobního bankrotu by byl navíc zamítnut, pokud by splátky stačily jen na měsíční asi tisícikorunovou odměnu insolvenčnímu správci. Pavel Blažek (ODS) žádá, aby se možnost splatit méně než 30 procent vztahovala jen na staré dluhy.
Snazší oddlužení by mohli mít podle ústavně-právního výboru senioři. Bez dluhů by mohli být už za tři roky. Takové oddlužení by ale mohli využít jen jednou.
V novele patrně zůstane i možnost oddlužení, jestliže dlužník za tři roky splatí alespoň polovinu pohledávek věřitelů. U některých poslanců budila tato varianta pochyby, když upozorňovali na to, že takoví lidé by v konečném důsledku byli schopni uhradit za šest let celý svůj dluh. Poslankyně SPD Monika Levová ale i nadále prosazuje vyškrtnutí této možnosti z předlohy. Marek Výborný (KDU-ČSL) a Petr Sadovský (ANO) chtějí, aby výše splacených pohledávek věřitelů vzrostla na 60 procent.
Poslanec Jan Farský (STAN) chce zrušit ustanovení novely, podle které by soud až na výjimky zamítl návrh na povolení oddlužení lidem, kteří dluží víc než tisícinásobek existenčního minima, tedy zhruba 2,2 milionu korun. Další Farského návrhy by zmírnily podmínky oddlužení u pětileté varianty.
Oddlužení nebo také osobní bankrot je způsob řešení úpadku, který má dlužníkovi umožnit nový start a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování dluhu.
Další předlohy z programu schůze už poslanci projednat nestihli. Patří k nim vládní daňový balíček nebo změny v elektronické evidenci tržeb. Nynější schůze skončila.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.