Výběr významných arbitráží, kterým Česká republika čelila v posledních letech.
Vyhrané arbitráže (řazeno podle sumy)
Invesmart – téměř sedm miliard korun
ČR uspěla v červenci 2009 v arbitráži s italsko-nizozemskou společností Invesmart. Spor se týkal vyhlášení konkurzu a likvidace Union Banky, kterou Invesmart vlastnil.
Petrcíle – 6,5 miliardy korun
Firma Petrcíle se domáhala náhrady za vypovězení smlouvy o přednostním prodeji menšinového podílu státu ve společnosti Nová Huť. Společnost nejprve žádala dvoumiliardové odškodné; arbitráž sice vyhrála, ale Vrchní soud rozhodnutí zrušil a celou kauzu vrátil na začátek. V květnu 2005 podala Petrcíle na stát druhou arbitrážní žalobu, a to o téměř šest miliard korun. V lednu 2008 ministerstvo financí oznámilo, že rozhodci nároky firmy zamítli.
InterTrade Holding – téměř čtyři miliardy korun
ČR v červnu 2012 vyhrála arbitráž s německou společností InterTrade Holding, která obvinila ČR, respektive ministerstvo zemědělství a Lesy ČR, že účelově prostřednictvím tendrů, které firma označuje za zmanipulované, zmařily její investici, kterou představovala společnost CE Wood. Ta byla od roku 2000 až do roku 2005 největší tuzemskou firmou, která se zabývala lesnickými pracemi a těžbou dřeva.
European Media Ventures – přibližně dvě miliardy korun
ČR vyhrála v červenci 2009 arbitráž s lucemburskou společností European Media Ventures (EMV), která požadovala zhruba dvě miliardy korun kvůli údajně zmařené investici do regionální televizní stanice TV3.
WNC Factoring – dvě miliardy korun
Ministerstvo financí letos v únoru uspělo v arbitráži s britskou společností WNC Factoring, která tvrdila, že byla poškozena pochybeními při privatizaci společnosti Škodaexport a také následným neposkytnutím úvěru od České exportní banky, což podle ní zapříčinilo úpadek společnosti. WNC Factoring musí zaplatit ČR 35,9 milionu korun a 452.500 dolarů (10,6 milionu korun) jako náhradu nákladů za vedení arbitráže.
A11Y – 565 milionů korun
Britská společnost A11Y od října 2014 požadovala na českém státu 565 milionů korun na základě jednání zaměstnanců Úřadu práce, které mělo údajně poškodit podnikání žalobce v oblasti prodeje pomůcek zrakově postiženým osobám.
JSW Solar – půl miliardy korun
Loni v říjnu švýcarský arbitrážní tribunál rozhodl, že Česká republika nemusí platit třem německým investorům a firmě JSW Solar půl miliardy korun jako škodu a ušlý zisk za zavedení solární daně. Kauza byla jedním ze sedmi podobných arbitrážních řízení, vedených investory do fotovoltaických zařízení; zbylých šest zatím rozhodnuto nebylo. Celkem firmy požadovaly po státu zhruba 3,5 miliardy korun.
Antaris GmbH a Dr. Michael Göde – 310 milionů korun
Letos v květnu byl ve prospěch ČR rozhodnut spor v další solární arbitráži, ve které požadovali odškodnění žalobci mimo jiné jako náhradu za údajné porušení česko-německé dohody o podpoře a vzájemné ochraně investic.
Prohrané arbitráže (řazeno podle výše částky)
CME – přes deset miliard korun
Arbitráž se společností CME Ronalda Laudera, která financovala rozjezd televize Nova. Spory vypukly v létě 1999 poté, co se tehdejší šéf Novy Vladimír Železný rozešel ve zlém se svými zahraničními partnery. Pře vyústila ve tři arbitráže, stát figuroval ve dvou. Jednu ČR vyhrála, podle druhé ale musela společnosti CME zaplatit přes deset miliard korun za znehodnocení její investice.
Diag Human – 8,3 miliardy korun (spor stále není ukončen)
Společnost Diag Human má podle rozhodčího nálezu z roku 2008 dostat od státu přes osm miliard korun a úroky za překažený obchod s krevní plazmou. Stát ale tvrdí, že letitý spor skončil v jeho prospěch poté, co rozhodci zastavili přezkumné řízení. Diag Human s tímto výkladem nesouhlasí a nadále se domáhá plnění rozhodčího nálezu z roku 2008. V lednu 2003 stát Diagu vyplatil na základě výsledku původní arbitráže 327 milionů korun za poškození dobrého jména (loni v prosinci podala Diag Human podala na ČR další arbitrážní žalobu, po státu chce vysoudit zhruba miliardu dolarům tedy přes 22 miliard korun).
Arbitráže ukončené dohodou (řazeno abecedně)
ArcelorMittal
Společnost ArcelorMittal vedla vůči ČR dvě arbitráže – kvůli vyloučení z privatizace železáren Vítkovice Steel a kvůli tomu, že navzdory slibu státu nezískala minoritní akciový podíl ve firmě Nová Huť. Druhou z arbitráží, v níž se domáhal 5,79 miliardy korun, ArcelorMittal v březnu 2008 prohrál. V létě téhož roku stát s oceláři uzavřel dohodu, že ArcelorMittal stáhne žaloby, ve kterých po státu požadoval 26 miliard korun, a ČR firmě prodá jedenáctiprocentní podíl ve firmě Nová Huť (nyní ArcelorMittal Ostrava) za 6,8 miliardy korun.
Nomura
Japonská společnost Nomura, bývalý vlastník 46 procent akcií zkrachovalé banky IPB, zažalovala ČR kvůli nucené správě a prodeji banky ČSOB. Vláda podle Nomury porušila dohody o ochraně investic a Nomura za to požadovala až 40 miliard korun. ČR naopak v jiné arbitráži po Nomuře požadovala 111 miliard korun jako náhradu škody, kterou Nomura údajně způsobila tím, že se podílela na krachu IPB. V roce 2006 ČR arbitráž s Nomurou prohrála, výše částky však nebyla určena. V listopadu téhož roku Česko podepsalo s Nomurou smír, podle něhož měla výše odškodnění činit nula až sedm miliard korun. Nakonec ČR Nomuře zaplatila 3,6 miliardy korun.
Probíhající arbitráže
Vedle zbylých pěti arbitráží kvůli zavedení solární daně v celkové výši zhruba tři miliardy korun čelí ČR v současnosti podle údajů na ministerstva financí šesti dalším žalobám.
Letos v květnu začala arbitráž s firmou Alcor, která požaduje 483 milionů korun kvůli pozemkům v Praze, na kterých byly v minulosti vybudovány komunikace (Jižní, Štěrboholská a Rozvadovská spojka a Cínovecká ulice). Podle firmy odmítla Praha k těmto pozemkům uzavřít nájemní smlouvu, čímž se bezdůvodně obohatila na úkor společnosti.
Loni v prosinci přibyl nový spor v kauze Diag Human o miliardu dolarů. V květnu 2017 zahájila u Mezinárodního rozhodčího soudu ve Washingtonu arbitráž kvůli zmařené investici do výstavby obytného projektu Benice na okraji Prahy švýcarská společnost Pawlowski AG, požaduje 3,13 miliardy korun.
V prosinci 2016 ohlásila zahájení arbitráže německá společnost Aircraftleasing Meier und Fischer, v níž drží většinu podnikatel Václav Fischer. Požaduje 125 milionů dolarů (v přepočtu 2,7 miliardy korun) za dvě letadla zadržená před lety při konkurzu na Fischerův majetek.
V září 2015 se kvůli rušení některých povolení k provozování videoloterjních terminálů obrátily na arbitráž společnosti WCV World Capital Ventures Cyprus Limited a Channel Crossings Limited. Firmy, přes které ovládá senátor Ivo Valenta společnost Synot, požadují zhruba miliardu korun.
ČTK
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
