Když Kreml označil americkou bezpečnostní strategii za „pozitivní krok“, něco se zásadně změnilo. Dokument vyvolal v Moskvě spokojenost a v Bruselu konsternaci. Ruský mluvčí Dmitrij Peskov nešetřil chválou: úpravy jsou „do značné míry v souladu s naší vizí“. Evropští lídři mezitím hledali slova.
Rusko už není nepřítel číslo jedna
Strategie přináší dramatický obrat. Rusko v ní sice zůstává zmíněno jako bezpečnostní výzva, ale Trump volá po „obnovení strategické stability“ – což je zásadní odklon od konfrontační rétoriky, která dominovala americké politice od anexe Krymu v roce 2014. Místo varování před ruskou agresí dokument hovoří o stabilizaci evropských ekonomik prostřednictvím dialogu s Moskvou.
Ještě zajímavější je, co strategie říká o Evropě. Obviňuje Evropskou unii z blokování amerických snah ukončit válku na Ukrajině a otevřeně podporuje „vlastenecké evropské strany“ – formulace, která v Bruselu zvedla obočí. Evropa podle dokumentu čelí „civilizačnímu vymazání“ a některé evropské země možná nebudou mít dostatečně silné ekonomiky a armády, aby zůstaly spolehlivými spojenci.
Brusel reagoval okamžitě
Polský premiér Donald Tusk adresoval „americkým přátelům“ vzkaz: „Evropa je váš nejbližší spojenec, ne váš problém.“ Německý ministr zahraničí Johann Wadephul zdůraznil, že otázky svobody projevu či organizace svobodných společností do bezpečnostní strategie nepatří.
Bývalý švédský premiér Carl Bildt šel ještě dál a napsal, že dokument „se staví napravo od krajní pravice“. Narážel tím i na skutečnost, že Trumpova administrativa navázala kontakty s německou stranou AfD, kterou německá rozvědka klasifikuje jako extremistickou.
Demokraté v Kongresu varují před katastrofálními dopady. Poslanec Jason Crow označil strategii za „katastrofickou pro americké postavení ve světě“, zatímco Gregory Meeks konstatoval, že dokument „zahazuje desetiletí amerického vedení založeného na hodnotách“.
Amerika na prvním místě – doslova
Nová strategie staví na principu „Amerika na prvním místě“ a soustředí se primárně na ochranu amerických zájmů, zejména na západní polokouli. Dokument zmiňuje možné vojenské akce ve Venezuele a plánuje cílit na lodě údajně pašující drogy v Karibiku a východním Pacifiku. Od Japonska, Jižní Koreje, Austrálie a Tchaj-wanu požaduje zvýšení obranných výdajů.
Přinejmenším z hlediska Kremlu jde o vítaný posun. Moskva oceňuje formulace „proti konfrontaci a ve prospěch dialogu“. Peskov sice dodal, že Rusko bude dokument dále analyzovat, než vyvodí silnější závěry, ale základní tón je jasný: Washington se vrací k izolacionismu.
Svět se otočil o sto osmdesát stupňů
Trumpova bezpečnostní strategie mění pravidla hry. Amerika už nechce být světovým policistou – chce chránit jen své vlastní zájmy. Evropa se ocitá v situaci, kdy musí přehodnotit své bezpečnostní záruky a více se starat sama o sebe.
Moskva mezitím sleduje vývoj s neskrývaným uspokojením. Když ruský Kreml chválí americkou strategii, zatímco evropští spojenci protestují, něco se evidentně změnilo. Jestli to bude „pozitivní krok“ i pro Evropu, ukáže až čas. A možná i ukrajinská fronta.
Zdroj info: BBC News
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
