Aktuálně:

Jevonsův paradox aneb k čemu nás vede větší efektivita ve využívání energie

03.06.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Jevonsův paradox aneb k čemu nás vede větší efektivita ve využívání energie

Mnoho vlád a enviromentalistů se domnívá, že větší úspora či efektivita ve využití energie povede k poklesu spotřeby té dané energie. Opak je však pravdou a technologický pokrok přinášející efektivitu vedoucí k úsporám energie naopak zvyšuje poptávku po této energii a v konečném důsledku vede k větší spotřebě, místo očekávanému poklesu. Tento paradox poprvé pojmenoval William Jevons.

William Jevons byl britským ekonomem, který žil během průmyslové revoluce, tedy v době, kdy Evropa ekonomicky rozkvétala díky velkému množství technologických objevů a vynálezů. Jevons zpozoroval, že po zdokonalení parního stroje, kdy ke stejné funkčnosti stačila nižší spotřeba uhlí a dřeva, se stroj stal natolik populárním a technologie parního stroje celkově dostupnější pro mnoho průmyslových odvětví, že toto zdokonalení a efektivnější využití dřeva a uhlí vedlo k celkově větší spotřebě uhlí a dřeva. S popularitou parního stroje a zvýšené poptávce po uhlí se zvedla jeho těžba, což vedlo k poklesu ceny uhlí. Paradoxně tak prvotní snížení spotřeby uhlí a dřeva parního stroje vedlo ke zvýšení těžby a celkové spotřebě uhlí a dřeva. Tato teze je popsaná v jeho knize The Coal Question, kterou vydal v roce 1865 a Jevons poukazoval na to, že nelze spoléhat na snížení spotřeby díky technologickému pokroku v krátkém časovém období, naopak je potřeba technologii vidět v delším časovém měřítku kde dopady mohou být opačné, než bylo zamýšleno.

Proč tomu tak je?

Dochází přitom k indukci spotřeby, což je jev, kdy při zvýšení efektivity spotřeby energie dochází k nárůstu celkové spotřeby energie, neboť část úspor získaným efektivnějším využíváním technologie se rozplyne v celkovém navýšení spotřeby.

Jevonsův paradox je aplikovatelný i v dnešní době na řadu situací a setkáme se s ním v podstatě kdekoliv, kde díky technologickému pokroku došlo ke zvýšení efektivity spotřeby energie.
Příkladem z dnešní doby jsou všudypřítomné tiskárny. S rozvojem digitálních technologií se předpokládalo, že klesne spotřeba papíru, protože nebude nutné dokumenty tisknout. Ovšem opak je pravdou a spotřeba papíru v kancelářích a domácnostech se zvýšila, protože je naopak jednodušší a v podstatě i levné dokument vytisknout. Pro mnoho lidí je příjemnější dokument číst v tištěné podobě a v digitální podobě si nechávají zálohu.

Dalším příkladem mohou být úspornější LED žárovky, které nahradily klasické žárovky. LED je energeticky šetrnější technologie a předpokládalo se, že se sníží spotřeba elektrické energie. Ani v tomto případě k tomu nedošlo, protože naopak lidé a instituce začali svítit více a setkáváme se tak s novým pojmem a to je světelné znečištění.

Jevonsův paradox tak umožňuje nový pohled na inovace. Inovace a především ty týkající se spotřeby energie rozhodně mají smysl, ovšem na základě tohoto paradoxu je potřeba jejich dopad hodnotit i v delším časovém měřítku a nejen z krátkodobého hlediska.

Foto: Pixabay
Zdroj: Jana Přibylová


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.