Vlády v roce 2022 přijaly zásadní liberalizaci obchodu se službami, která byla podpořena opatřeními na zlepšení obchodních operací na domácích trzích, zvýšením transparentnosti regulace a zmírněním zbývajících překážek pro obchodní cesty po pandemii COVID-19.
I přesto, že tedy došlo k podstatné liberalizaci obchodu se službami, zavedení nových překážek v mnoha klíčových odvětvích ukazuje, že je třeba obnovit úsilí o otevření trhů.
Globální regulační prostředí pro obchod se službami bylo dynamické a v porovnání s rokem 2021 došlo k nárůstu objemu regulačních změn, což odráží pokračující úsilí zemí o řešení různých globálních ekonomických výzev. Pozitivní vývoj byl však podle nové analýzy OECD vyvážen řadou nových překážek obchodu se službami, včetně překážek týkajících se schopnosti zahraničních společností poskytovat služby na místní úrovni, omezení pohybu osob a zvýšené kontroly zahraničních investic.
Index restriktivity obchodu
Z analýzy OECD s názvem Politické trendy do roku 2023 vyplývá, že ve 22 hlavních sledovaných odvětvích dochází k nárůstu zavádění nových překážek obchodu se službami. Průměrný nárůst nových opatření v oblasti obchodu se službami byl v roce 2022 pětkrát vyšší než v roce předchozím, přičemž nárůst zaznamenala všechna odvětví s výjimkou telekomunikačních služeb.
Z výroční zprávy, která se zabývá regulacemi obchodu se službami v 50 zemích jež představují více než 80 % celosvětového obchodu, vyplývá, že v roce 2022 vykazovaly nejnižší regulační překážky obchodu se službami zejména Japonsko, Spojené království a Nizozemsko. Nejliberálnějšími odvětvími služeb v roce 2022 byly distribuční služby, zvukové nahrávky a architektonické služby, zatímco nejrestriktivnějšími odvětvími byly v průměru za všechny zkoumané země služby letecké dopravy, právní služby a účetní a auditorské služby.
„Pokračující úsilí o odstranění překážek obchodu se službami je nezbytné pro usnadnění silného a trvalého hospodářského oživení, aby se posílila odolnost vůči budoucím šokům a podpořil udržitelnější obchodní systém,“ uvedl generální tajemník OECD Mathias Cormann. „Aby bylo zajištěno zachování výhod otevřených trhů a mezinárodního obchodního systému založeného na pravidlech, měli by se tvůrci politik zaměřit na minimalizaci překážek, které zvyšují obchodní náklady pro poskytovatele služeb, oslabují přínosy digitální transformace a podkopávají konkurenceschopnost“ dodává.
Graf: Podíl přidané hodnoty služeb na exportu
Zdroj: OECD
Ze zprávy dále vyplývá, že průměrná úroveň omezení v zemích mimo OECD ve 22 odvětvích je v roce 2022 1,5krát vyšší než v členských státech OECD, což svědčí o pokračující regulační roztříštěnosti a nerovných podmínkách pro přístup na trh služeb.
Poznatky STRI (Services Trade Restrictiveness Index, neboli Index restriktivity obchodu) ukazují, že ambiciózní úsilí o zmírnění překážek obchodu se službami by mohlo podstatně snížit obchodní náklady pro firmy, které poskytují své služby v zahraničí. V hypotetickém scénáři, kdy země sníží svůj index STRI o polovinu v porovnání s nejlepším výsledkem v každém odvětví, plynou výhody všem zemím, přičemž snížení obchodních nákladů je nejvýraznější v rozvíjejících se tržních ekonomikách.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
