Aktuálně:

Zdá se, že rozšíření „Gigafactory” Tesla se zastavuje

28.08.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Zdá se, že rozšíření „Gigafactory” Tesla se zastavuje

Tesla, symbol inovací a elektromobility, čelí v německém Grünheide nečekaným překážkám. Plánované rozšíření tamní Gigafactory, které mělo posunout výrobu na milion vozů ročně, je prakticky zastaveno. Jaké to může mít dopady na evropský automobilový průmysl?

Když ambice narazí na realitu

Představte si továrnu, která má být srdcem evropské elektromobility, motorem inovací a zdrojem tisíců pracovních míst. Tesla Gigafactory v Grünheide u Berlína měla být právě tímto – symbolem zelené budoucnosti. Jenže dnes je realita jiná. Výrobní kapacita je odhadována na 375 000 vozů ročně, s reálnou produkcí kolem 250 000 vozů ročně, což je hluboko pod maximem 500 000 vozů. Plán na navýšení až na milion vozidel ročně zůstává na papíře, protože Tesla dosud nepodala žádost o potřebná povolení. 

Historie plná kontroverzí

Cesta Gigafactory v Grünheide nebyla nikdy hladká. Když Tesla v roce 2019 oznámila výstavbu, slibovala revoluci – první velkou evropskou továrnu na elektromobily. Výstavba začala v roce 2020, ale už tehdy se ozývaly hlasy nesouhlasu. Kácení přes 300 hektarů lesa a obavy z vysoké spotřeby vody v oblasti s omezenými zdroji vyvolaly protesty. Provoz byl spuštěn v březnu 2022, ale odpor místních obyvatel a ekologických aktivistů neustal. V roce 2024 se většina obyvatel Grünheide v nezávazném referendu postavila proti rozšíření, a přestože zastupitelstvo plán později schválilo, Tesla zůstává opatrná. K tomu přidejte incidenty jako žhářský útok na elektrické vedení v roce 2024 či požár v srpnu 2025, a máte recept na nejistotu.

Proč se šláplo na brzdu?

Důvodů, proč rozšíření Gigafactory stagnuje, je několik. První a zásadní je slabá poptávka po elektromobilech v Evropě. Tržní podíl bateriových vozů dosáhl 15,6 %, což představuje nárůst oproti 12,5 % ve stejném období roku 2024, ale prodeje vozů Tesla v Německu v červenci 2025 meziročně propadly o 55,1 %. Kdo by investoval do obrovského rozšíření, když trh spí? K tomu se přidává rostoucí konkurence, zejména ze strany čínských výrobců jako BYD, a ekonomické tlaky, jako je inflace, které brzdí spotřebitelskou důvěru.

Dalším kamenem úrazu je odpor místní komunity. Ekologické iniciativy, jako Bürgerinitiative Grünheide vedená Steffenem Schorchtem, nebo spolek VNLB pod vedením Manu Hoyerové, upozorňují na rizika spojená s vysokou spotřebou vody a možným znečištěním vodních zdrojů. Jejich hlas je silný – a právní námitky spolu s protesty komplikují jakýkoli pokrok. Jak tedy najít rovnováhu mezi ekonomickým rozvojem a ochranou přírody?

Ekonomické dopady

Zastavení rozšíření není jen problémem Tesly, ale i celého regionu Braniborska a širší evropské ekonomiky. Původní plán počítal s navýšením počtu zaměstnanců z aktuálních 12 000–12 500 na 22 500. Tyto pracovní místa teď visí ve vzduchu. K tomu přidejte ztrátu příležitostí pro lokální dodavatele a inovace v oblasti bateriových technologií – Tesla chtěla zvýšit výrobu baterií ze současných 50 GWh na 100 GWh ročně, což by mohlo být klíčové pro budoucnost elektromobility. Jak uvádí portál Shop4tesla.com, investice do železniční dopravy dosahují přibližně 250 milionů eur. Pokud se rozšíření neuskuteční, hrozí, že tyto peníze budou vynaloženy zbytečně.

Pro Českou republiku, která je hluboce propojena s německým automobilovým průmyslem, to také není dobrá zpráva. Naše firmy, ať už jde o dodavatele dílů nebo logistické společnosti, by mohly těžit z rozšíření Gigafactory. Teď ale musíme počítat s tím, že německá pozice v tomto sektoru může oslabit, což se může dotknout i nás.

Kam směřuje Gigafactory v Grünheide?

Pohledy na situaci se liší. Tesla a zemská vláda Braniborska v čele s premiérem Dietmarem Woidkem vidí rozšíření jako nezbytné pro udržení konkurenceschopnosti Evropy. Argumentují pracovními místy, inovacemi a posílením regionální ekonomiky. Na druhé straně stojí ekologové, kteří varují před nevratnými dopady na přírodu. A co ekonomičtí experti? Ti zdůrazňují, že v době rostoucí konkurence a slabé poptávky je opatrnost Tesly logická.

Možné scénáře jsou tři. Nejpravděpodobnější je, že Tesla dokončí menší projekty, jako nákladní nádraží pro odlehčení silniční dopravy, ale velké rozšíření odloží. Pokud by se však trh s elektromobily oživil, mohla by firma znovu spustit plány na milion vozů ročně. A konečně, pokud odpor veřejnosti a slabá poptávka přetrvají, hrozí dlouhodobá stagnace – nebo dokonce přehodnocení Evropy jako klíčového trhu. 

Jedno je ale jisté: Budoucnost tohoto projektu neovlivní jen Braniborsko, ale i celou Evropu, včetně nás v Česku. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: spiegel.de, T-online.de, Shop4tesla.com, electrive.com


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.