Když americká administrativa zahájila letecké údery proti jihoamerickým obchodníkům s drogami v Karibiku a Tichém oceánu, Donald Trump to prezentoval jako rozhodný krok v boji proti narkotikům. Jenže co když tvrdá pěst v jedné části světa jen přesměruje problém jinam?
Přesně před tím varuje německý komisař pro drogy a závislosti Hendrik Streeck. Podle něj tvrdší zásah USA proti drogovým kartelům v Kolumbii a Venezuele pravděpodobně nezmírní situaci v Evropě nebo Německu – spíše naopak.
Když se zavře jedna cesta, otevře se druhá
Je to jednoduché: pokud americká protidrogová opatření ztíží pašerákům přístup na severoamerický trh, hledají si jiné odbytové kanály. A Evropa se nabízí. Pašování kokainu do Evropy už dnes dosahuje rekordních úrovní – v roce 2023 bylo zabaveno 419 tun. Podle agentury EU pro drogy se dostupnost kokainu v Evropě nadále zvyšuje a členské státy hlásily rekordní množství zabaveného kokainu právě v loňském roce.
Německé úřady proto posilují mezinárodní spolupráci s jihoamerickými státy a evropskými partnery, aby narušily finanční struktury drogových gangů. Přesto platí, že kriminální sítě reagují objížďkami, novými tranzitními zeměmi a často ještě silnějšími „náhradními látkami“. Jinými slovy: tlak mezinárodních drogových kartelů na Evropu roste.
Evropa pod tlakem
Evropský drogový trh se potýká s nebývalou dostupností kokainu a rostoucí hrozbou vysoce potentních syntetických drog. Pašerácké sítě zneužívají globalizované obchodní a dopravní struktury – zejména komerční námořní kontejnery – k usnadnění svých operací. Evropa čelí hrozbě nových syntetických opioidů, jako jsou nitazeny, které mohou být mnohonásobně silnější než heroin.
Přesměrování obchodu s drogami má závažný dopad na evropskou společnost a ekonomiku. Rostoucí násilí spojené s drogami, zhoršující se zdravotní dopady a ekonomická zátěž pro členské státy – to vše jsou reálné důsledky situace, která se vymyká kontrole. Evropa zintenzivňuje boj proti pašování drog nasazením nejmodernějších technologií a inovativních metod, včetně umělé inteligence podporované programem „Digitální Evropa“ a legislativním rámcem „AI Act“.
Česká stopa
Ani Česká republika nestojí stranou. Stala se významnou tranzitní zemí pro drogy, například pervitinu vyráběného z látek dovážených z Číny. Čeští odborníci vyjadřují znepokojení nad hrozbou přesměrování pašeráckých tras a nárůstem nových psychoaktivních látek v Evropě. Situace v oblasti užívání nelegálních drog a jejich dopadů je sice hodnocena jako stabilní, ale dynamicky reaguje na globální vývoj.
Administrativa Donalda Trumpa eskalovala „válku proti drogám“ a definovala některé latinskoamerické drogové kartely jako „zahraniční teroristické organizace“. Provedla vojenské údery na plavidla v Karibiku a Tichém oceánu, která údajně přepravovala drogy. Oproti tomu administrativa Joe Bidena se zaměřovala na dekriminalizaci, léčbu závislostí a prevenci předávkování. Hodnocení protidrogové politiky administrativy Donalda Trumpa je silně polarizované.
Co z toho plyne?
Boj proti pašování drog do Evropy probíhá na mnoha úrovních a zahrnuje širokou škálu mezinárodních partnerů a strategií. Agentura Evropské unie pro drogy (EUDA), která nahradila Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost v roce 2024, koordinuje komplexní síť aktérů na nadnárodní, evropské i národní úrovni.
Přesto zůstává otázka: může být americká tvrdá linie skutečně účinná, když obchod s drogami se jednoduše silněji koncentruje na Evropu?
Zdroj info: politico.eu, EUDA, The Guardian
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
