Aktuálně:

Stát utratil 50 miliard. A stejně vás pošle na přepážku

22.02.2026, Autor: Marek Hájek

15 votes, average: 3,13 out of 515 votes, average: 3,13 out of 515 votes, average: 3,13 out of 515 votes, average: 3,13 out of 515 votes, average: 3,13 out of 5
Stát utratil 50 miliard. A stejně vás pošle na přepážku

Představte si, že si koupíte nové auto. Má dotykový displej, navigaci, asistenta jízdy v pruhu. Jenže když chcete zapnout topení, musíte vystoupit, otevřít kapotu a ručně přepnout páčku. Absurdní? Přesně tak dnes funguje digitalizace státní správy v Česku.

Formulář online, podpis na úřadě

Stát slavnostně spouští portály, které vypadají moderně. Občan vyplní formulář, systém ho pochválí za využití digitálních služeb. A pak přijde pointa: „Vytiskněte, podepište a doneste na úřad.“ Digitalizace po česku znamená často jeden krok navíc – tentokrát s tiskárnou.

Czech POINT měl být revolucí. Místo aby zjednodušil komunikaci s úřady, stal se dalším mezičlánkem v byrokratickém řetězci. Bankovní identita funguje, ale jen někde. K únoru 2026 má být plně digitalizováno 18 % služeb státu. A to po investicích přesahujících 50 miliard korun jen mezi lety 2020 a 2024. Máme infrastrukturu, jen nám chybí služba.

Miliardy pryč, funkčnost diskutabilní

Základní registry se roky zpožďovaly. Sčítání lidu v roce 2021 skolil přetížený systém hned při startu. Dopravní registry trápí opakované výpadky. Digitalizace stavebního řízení? Roky odkladů. Vláda sice schválila implementační plán programu Digitální Česko pro rok 2026 s 324 projekty, ale původní cíl plně digitalizovaných služeb zůstal nesplněn. Stát neumí řídit IT projekty. Přesto je pravidelně zadává – a pravidelně platí.

Data máme, jen je neumíme použít

Paradox českého eGovernmentu: úřady chtějí potvrzení o údajích, které stát už dávno má. Registry existují, často ale nejsou plně propojené. Princip „jednou a dost“ zůstává spíš sloganem než realitou. Občan musí dokládat, co systém ví. Úředník musí žádat o informace, které má v databázi. A stát? Ten má data, jen je neumí použít.

Nikdo za nic nemůže

Když projekt selže, začne kolotoč odpovědnosti. Dodavatel obviní zadavatele. Politik ukáže na předchozí vládu. Úředník konstatuje, že systém je složitý. Výsledek? Nikdo nenese osobní odpovědnost.

Digitální a informační agentura (DIA) je od dubna 2023 hlavním koordinátorem digitalizace. Ministerstvo vnitra si ponechává roli v organizaci veřejné správy. Jenže když má každý kus odpovědnosti, nemá ji vlastně nikdo celou.

Proč to vlastně nakonec stačí?

Proč společnost tenhle stav toleruje? Systém je nepohodlný, ale funguje natolik, aby přežil. Občané si zvykli. Firmy si vytvořily vlastní postupy, kterými obcházejí nefunkční části systému.

Digitalizace státní správy je klíčová pro budoucí konkurenceschopnost Česka. Jenže mezi ambicí a realitou zeje propast. A ta se nezaplní dalším portálem, který končí větou: „Doneste na úřad.“ 

Zdroj info: dia.gov.cz, mv.gov.cz, ČSÚ 

Autor: Marek Hájek 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.