Španělsko a NATO: Výjimka z obranného cíle, nebo rozkol v alianci?

Když jsme si před deseti lety stanovili cíl 2 % HDP na obranu, zdálo se to jako nedosažitelný sen pro mnohé evropské státy. 

Dnes NATO posouvá laťku ještě výš – na 5 % do roku 2035. Jenže ne všichni jsou připraveni skočit. Španělsko, jedna z klíčových zemí aliance, si vyjednalo určitou volnost a místo plného závazku volí „národní cestu“.

Nový cíl NATO: Pět procent jako nová norma?

Na summitu v Haagu, který proběhl 24.–25. června 2025, NATO schválilo nový ambiciózní cíl: do roku 2035 mají členské státy vynakládat na obranu 5 % svého HDP. Z toho 3,5 % má směřovat na přímé vojenské schopnosti, zatímco 1,5 % pokryje širší bezpečnostní oblasti, jako je kybernetická obrana nebo ochrana kritické infrastruktury. Jde o dramatický skok oproti dosavadnímu cíli 2 %, který mnohé země – včetně Španělska – stále nedosahují. Pro srovnání, v roce 2014, kdy byl původní cíl stanoven v reakci na ruskou anexi Krymu, většina evropských států vynakládala na obranu sotva polovinu této částky.

Proč takový posun? Geopolitické napětí, zejména pokračující konflikt na Ukrajině a rostoucí agresivita Ruska, tlačí alianci k větší připravenosti. K tomu se přidává dlouholetý tlak ze strany USA, kde Donald Trump opakovaně kritizuje Evropu za nedostatečné výdaje. Jenže ne všechny země mají stejnou startovní pozici. A právě tady začíná příběh Španělska.

Španělsko: Flexibilita místo závazku

Španělsko v roce 2024 vynakládalo na obranu pouhých 1,24 % HDP. To je daleko nejen od nových 5 %, ale i od dosavadních 2 %. Premiér Pedro Sánchez sice oznámil plán zvýšit výdaje na 2,1 % HDP do konce roku 2025, ale to je pořád jen zlomek nového cíle. Přinejmenším v absolutních číslech to znamená navýšení o více než 10 miliard eur, což není zanedbatelná částka. Přesto Španělsko na summitu v Haagu vyjednalo flexibilitu – v závěrečné deklaraci stojí, že „spojenci se zavazují“, nikoli pevné „zavazujeme se“. Tento drobný jazykový posun dává Madridu prostor pro vlastní tempo a přístup až do roku 2029.

Proč Španělsko tlačí na brzdu? Podle Sáncheze by skok na 5 % HDP měl „nerovnovážné a škodlivé dopady“ na sociální politiku a veřejné služby. Jinými slovy, Madrid nechce obětovat sociální soudržnost na oltář obrany. Fiskální úřad Španělska (AIReF) navíc varuje, že i menší navýšení výdajů může zvýšit deficit a státní dluh, pokud se nezvýší daně nebo neprovedou škrty jinde. A to je v zemi, kde se HDP v roce 2025 odhaduje na růst o 2,5 %, politicky citlivá otázka.

Jednota, nebo rozkol?

Jak na španělskou „výjimku“ reagují ostatní? Generální tajemník NATO Mark Rutte podpořil flexibilitu, zdůraznil však potřebu jednoty. Naopak státy jako Polsko nebo Estonsko, které už teď investují nadprůměrně, kritizují pomalé tempo některých spojenců. Český expert Jan Jireš z Ministerstva obrany ČR k tomu dodává: „Neexistuje žádná formální výjimka. Všichni máme stejný závazek, rozdíl je jen v praktickém naplňování a časovém rozvržení.“ Jinými slovy, Španělsko není zcela mimo hru, ale hraje podle vlastních pravidel.

A co na to USA? Donald Trump, dlouholetý kritik nízkých evropských výdajů, opět vyzývá k větším investicím. Ironií zůstává, že ani Spojené státy nejsou vázány pevným závazkem k 5 %. Je tedy otázkou, zda je tlak na Evropu spravedlivý, nebo jen politickou hrou. Přesto diplomatické zdroje NATO, jak uvádějí evropská média, vidí dohodu jako nutný kompromis. Přílišná tolerance však může podle některých poškodit princip sdílení břemene – základní pilíř aliance.

Lze odhadovat, že Španělsko bude pokračovat ve svém závazku 2,1 % HDP a využije vyjednanou flexibilitu k vlastní strategii. NATO mezitím plánuje vyhodnotit plnění cílů v roce 2029, přičemž bude zohledňovat jak bezpečnostní situaci, tak ekonomické možnosti jednotlivých států. Není vyloučeno, že další země požádají o podobnou volnost. A co když ano? Nebude to první ani poslední kompromis v historii aliance. Jak dlouho ale může NATO fungovat, když každý hraje podle svých not?

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický