Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskovém briefingu upozornil, že Rusko v roce 2026 čeká rozpočtový deficit téměř 100 miliard dolarů. Toto číslo je o třetinu vyšší než předchozí odhad. Oficiální ruské plány však hovoří o polovině této sumy, což odhaluje hluboké rozdíly v pohledech na ekonomickou realitu.
V kontextu pokračující války a sankcí se tento spor stává nejen otázkou čísel, ale i nástrojem geopolitické hry.
Co říká Zelenskyj a proč se liší od moskevských čísel?
Zelenskyj vidí ruské finance v kritickém stavu. Jeho odhad 100 miliard dolarů deficitu pro rok 2026 představuje navýšení oproti dřívějším odhadům – a to na základě analýz ukrajinských expertů, které zohledňují skryté náklady války. Rozpočtový deficit znamená, že stát utratí víc, než vydělá, a musí si půjčovat nebo tisknout peníze, což vede k inflaci nebo k růstu dluhů.
Naopak Moskva podle návrhu federálního rozpočtu na léta 2026–2028 plánuje deficit v rozmezí 3,8 až 4,6 bilionu rublů, což odpovídá asi 55 miliardám dolarů. Výdaje mají dosáhnout 44,1 bilionu rublů, příjmy 40,3 bilionu. Ruský ministr financí Anton Siluanov to označuje za udržitelný deficit 1,6 % HDP s plánem snížit ho na 1,2 % v roce 2027. Proč ten rozdíl? Zelenskyj zřejmě počítá s horšími dopady sankcí a války, zatímco Moskva se dívá na budoucnost optimističtěji.
Příčiny tlaku
Od anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 čelí Rusko kaskádě sankcí ze Západu – od omezení přístupu ke kapitálu po zákazy dovozu technologií. Tyto ekonomické sankce mají oslabit agresora. V roce 2025 Evropská unie připravuje devatenáctý balíček, který zpřísňuje omezení ruských bank a energetiky, včetně zákazu dovozu LNG od roku 2027.
Podle prognóz MMF a Světové banky zpomalí růst ruského HDP na 1,2 až 1,3 % v letech 2025–2026. Hlavní viník? Válečná ekonomika, kde výdaje na obranu a bezpečnost pohltí přes 30 % rozpočtu. Příjmy klesají kvůli sankcím na export energií, inflace dosáhne 9 % v roce 2025 a podle ruských plánů klesne na 5,2 % v roce 2026. Rusko reaguje zvýšením DPH z 20% na 22 %, zatímco nedostatek pracovníků a vysoké úroky dál dusí investice. Je to jako řetězová reakce – válka žere zdroje, sankce je omezují a deficit roste.
Co přijde dál? Scénáře mezi krizí a stabilizací
Podívejme se dopředu: pokud Rusko udrží deficit pod kontrolou zvýšením daní a úsporami, mohl by zůstat na 1,6 % HDP, jak plánuje Siluanov. Ale co když sankce zesílí a vojenské výdaje porostou? Pak by deficit mohl zdvojnásobit, vyčerpat rezervy a vyvolat krizi, která donutí Kreml k jednání – to je scénář, v který Ukrajina doufá. Klíčem je vývoj války a vnitřní stabilita. My v Evropě bychom měli sledovat, jak se to odrazí v našich cenách a bezpečnosti.
Zelenského varování není jen číslo, ale signál, že ruská ekonomika kolabuje pod vahou vlastních rozhodnutí. Ať už je deficit 55 nebo 100 miliard dolarů, ukazuje to, jak válka ničí nejen ruské životy, ale i budoucnost.
Zdroj info: Kyiv Independent, minfin.gov.ru, MMF a Světová banka
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
