Aktuálně:

Recenze novely exekučního řádu 

12.05.2023, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Recenze novely exekučního řádu 

Autor: vláda

Datum projednání vládou: 10. 5. 2023

Hodnocení EM: 40% 

Exekutoři mají stejně dobrou pověst jako v Ježíšových dobách celníci. Stručně řečeno mizernou.  Zatímco celníci vybírali nepřímé daně prostřednictvím cel, exekutoři vybírají či spíše vymáhají dluhy. Ještě nedávno platilo, že dluhy se musí platit, v poslední době čím dál častěji hledají politici způsob, jak tento princip změkčit nebo rovnou zrušit. Zlaté exekutorské časy počátku milénia jsou na každý pád minulostí. A s každou novelou exekučního řádu či insolvenčního zákona jsou na tom hůř. Až do teď, ale to bychom předbíhali. 

I díky přičinění exekutorů je dnes v exekuci okolo 700 tisíc lidí, vedeno je přes 4 miliony exekucí  a polovina dlužníků je v dluzích déle než 10 let. Ať už se do dluhů dostali jakkoli, cesta ven je složitá a řada lidí na ni rezignuje. Nepomáhají ani různé oddlužovací akce, se kterými se v poslední době roztrhl pytel. Díky dvěma kolům milostivého léta bylo zastaveno jen okolo 50 tisíc exekucí, po zmírnění podmínek oddlužení do něj chodí necelých 20 tisíc lidí ročně, přičemž by to mohlo být až 400 tisíc potenciálních dlužníků. 

Skutečný průlom měl nastat od počátku letošního roku zastavováním bagatelních a bezvýsledných exekucí. Bagatelní exekuce je taková, u níž jistina pohledávky nepřesahuje 1 500 Kč a v posledních 3 letech před nabytím účinnosti novely zákona, nebylo v rámci exekuce nic vymoženo. Exekutor osloví věřitele s výzvou: pokud si přeje v exekuci pokračovat, musí složit 500 Kč, čímž řízení o tři roky prodlouží. V opačném případě se exekuce zastaví. Pokud ani po 12 letech nebude v exekuci vymoženo nic, zastavena bude automaticky. 

Exekutoři uvádějí, že podmínky pro zastavení splnilo k počátku roku až 800 000 exekucí, u dalších 150 000 to nastane v průběhu letoška. Ne u všech samozřejmě k zastavení dojde, nicméně až 80 000 lidí by se svých exekucí zbavit mohlo. Není sporu, že s tím bude hodně práce, sporné ale je, kdo to má zaplatit. Podle platného znění zákona sami exekutoři. Z iniciativy Senátu bylo do zákona dokonce vloženo ustanovení, že náklady na zastavení marně vedené exekuce není možné znovu vymáhat v exekučním řízení. 

Na náklady exekuce mohou exekutoři vybírat zálohu předem, většinou to však nedělají. A když to vláda chce navrhnout jako povinnost, protestují. K pochopení pohnutek obou stran si stačí uvědomit, že zatímco vláda chce počet exekucí omezit, exekutoři mají přesně opačný zájem. Pokud mám skládat zálohu, raději se na to vykašlu, řekne si řada věřitelů. Pak je to ovšem problém exekutorů, kteří na straně jedné vykonávají přenesený výkonem státní moci, současně  ale rovněž vystupují jako podnikatel, který nese podnikatelské riziko.

Podnikatelské riziko ale přece nemůže zahrnout změnu zákona, zpětně měnící pravidla hry,  křičí exekutoři a mávají judikaturou Ústavního soudu, podle níž jednou vzniklý nárok na náklady exekuce nemůže jen tak zaniknout a nepřiznání nákladů se nemůže dít plošně, ale toliko výjimečně, což není případ novely s plošnou aplikací v rozsahu milionu exekucí. Vláda jim ustoupila a schválila novelu exekučního řádu. Za zastavení exekuce bude stát vyplácet paušální náhradu ve výši 1050 Kč (na vládní tiskové konferenci zaznělo750 Kč) plus DPH.

Podle exekutorů je to málo, podle dluhových poradců to naopak znamená, že se exekutoři nyní budou hojit na daňových poplatnících, kteří jim budou takto realizované ztráty sanovat. Rozpočtovou kapitolu Ministerstva spravedlnosti na rok 2023 to bude mimochodem stát      1, 207 miliardy. V době vyhlašování balíčků a vládních škrtů působí taková štědrost vůči exekutorům jako červený hadr na býka. Však si také ministr Blažek celou věc předjednal s předsedy poslaneckých klubů vládní koalice a zástupcem poslaneckého klubu hnutí ANO. 

Problémem ale nemusí být jen, jako to vypadá, ale i jak to má proběhnout. Náhradu bude vyplácet exekuční soud, a každý spis proto bude muset projít kontrolou soudu. Při statisících exekučních spisů to bude obrovský nával soudní agendy. Soudcům se přitom vláda chystá zmrazit platy, což mimochodem Ústavní soud mnohokrát označil za neústavní. A jsme zase u toho, jak to vypadá. Spíše než úsilí o nápravu neústavní křivdy by jeden skoro řekl, že jsme svědky dalšího úspěchu jedné z právnických, ve sněmovně tradičně silných lobby.

Foto: Pixabay

Zdroj: Redakce EM


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.