Orbánův rozpočet 2026: Velkorysé škrty versus fiskální rizika

Když se dnes podíváme na dění u našich jižních sousedů, vidíme Maďarsko na rozcestí. Na mimořádné schůzi parlamentu byl schválen rozpočet na rok 2026, který na jedné straně nabízí štědré daňové škrty a podporu rodin, na druhé straně však vyvolává obavy z fiskální stability. Jak ukazují data z posledních měsíců, maďarská ekonomika čelí recesi, vysoké inflaci a rekordnímu rozpočtovému schodku. Přesto se vláda Viktora Orbána rozhodla jít cestou velkorysosti. 

Daňové úlevy jako lákadlo pro voliče?

Hlavním pilířem rozpočtu na rok 2026 jsou daňové škrty, které Maďarsko označuje za největší v Evropě. Podle informací z agentury Reuters zahrnují osvobození od daně z příjmu pro matky se třemi a více dětmi už od října 2025, či postupné úlevy pro matky se dvěma dětmi do 40 let od příštího roku. Mladí do 25 let nebudou platit daň z příjmu a mohou získat bezúročnou půjčku až 4 miliony forintů. K tomu se přidává snížení korporátní daně na 9 %, což je nejnižší sazba v EU, a zachování DPH na nové byty na 5 % až do konce roku 2026. Rodinné dávky mají dosáhnout 4,8 bilionu forintů, tedy zhruba 11,9 miliardy eur. Na papíře to vypadá jako sen každého daňového poplatníka.

Historie však ukazuje, že podobné kroky často přinášejí skryté náklady. Maďarsko se rozhodlo pro tuto strategii v době, kdy jeho fiskální situace není zrovna růžová. Schodek rozpočtu dosáhl k dubnu 2025 rekordní výše, což donutilo vládu zmrazit některé výdaje. Proč tedy takový risk? Není těžké si všimnout, že parlamentní volby v roce 2026 jsou za rohem. Není to snad jen politický tah na získání přízně voličů?

Fiskální rizika a varování zvenčí

Pojďme se podívat na čísla a kontext. Maďarský veřejný dluh dosahuje zhruba 73 % HDP a ekonomika bojuje s recesí i inflací, která byla na počátku roku 2025 nejvyšší v EU. Ratingové agentury jako Standard & Poor’s a Moody’s už změnily výhled úvěrového ratingu Maďarska na negativní. Varují, že další uvolňování fiskální disciplíny by mohlo vést ke snížení ratingu, a tím i k dražšímu financování dluhu. K tomu se přidává tlak ze strany Evropské unie, která zadržuje Maďarsku fondy v hodnotě až 19 miliard eur kvůli problémům s právním státem a korupcí. EU navíc trvá na dodržování fiskálních pravidel, která od roku 2024 kladou důraz na udržitelnost dluhu a deficit pod 3 % HDP.

Oproti loňsku, kdy rozpočtový deficit činil 4,9 % HDP, se situace příliš nezlepšila. Maďarská vláda sice slibuje růst HDP o 3,8 % a pokles inflace na 3,1 % v roce 2026, ale jsou tyto prognózy reálné? Kritici, včetně maďarské opozice, upozorňují, že daňové škrty mohou deficit ještě více prohloubit a ohrozit investice do infrastruktury či sociálních služeb. Pokud ekonomika neporoste podle plánu, Maďarsko se může dostat do vážných potíží.

Od pandemie k předvolební štědrosti

Když se ohlédneme zpět, vidíme, že Maďarsko pod vedením Viktora Orbána už několik let sází na daňové úlevy a podporu rodin jako klíčové nástroje své politiky. Pandemie COVID-19 přinesla masivní výdaje na záchranu ekonomiky, což dluh a deficit výrazně navýšilo. V roce 2023 dosáhla inflace rekordních 25,7 %, což donutilo vládu zastropovat ceny energií a potravin. Regulované ceny energií pro domácnosti, které zůstávají i v rozpočtu na rok 2026, stojí stát 800 miliard forintů ročně. Je to populární opatření, ale za jakou cenu? Historicky vidíme, že Maďarsko často balancuje na hraně fiskální odpovědnosti, a předvolební období tuto tendenci jen posilují.

Maďarský rozpočet na rok 2026 je odvážným, ale riskantním krokem. Na jedné straně nabízí rodinám a mladým lidem úlevu a firmám atraktivní podmínky, na druhé straně však ohrožuje fiskální stabilitu země, která už teď čelí ekonomickým výzvám. Jak ukazují data a varování ratingových agentur, cesta, kterou si Maďarsko zvolilo, může vést buď k oživení, nebo k hlubší krizi. Pro nás v Česku je to připomínka, jak důležité je sledovat dění v regionu – ať už jako inspiraci, nebo jako varování. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Petr Poreba