Slovenský premiér Robert Fico znovu šokoval veřejnost, když naznačil, že neutralita by mohla být pro Slovensko výhodná. V době, kdy válka na Ukrajině stále zuří a NATO tlačí na vyšší obranné výdaje, je tento návrh nejen kontroverzní, ale podle kritiků i nebezpečný. Proč by vystoupení z NATO mohlo být pro Slovensko katastrofou?
Neutralita jako chiméra? Kontext Ficova návrhu
Představte si, že se rozhodnete opustit bezpečný přístav a vydat se na neklidné moře bez mapy a kompasu. Přesně tak někteří kritici popisují nejnovější výrok slovenského premiéra Roberta Fica, který prohlásil, že neutralita by mohla být pro Slovensko „rozumnou volbou“. Jak uvádí server aktuality.sk, Fico kritizuje „nezmyslné zbrojení“ a zpochybňuje, zda současná bezpečnostní situace skutečně ohrožuje Slovensko. Jenže, jak ukazují data a reakce opozice, tento nápad je spíše politickou provokací než reálným plánem. Slovensko je od roku 2004 členem NATO, a jak potvrzuje oficiální vládní pozice na teraz.sk, toto členství je považováno za klíčový pilíř bezpečnosti země.
Připomeňme si, že neutralita by v praxi znamenala vystoupení z NATO a ztrátu kolektivní obrany, kterou zaručuje článek 5 Washingtonské smlouvy – tedy principu, že útok na jednoho člena je útokem na všechny. V době, kdy válka na Ukrajině, která eskalovala v roce 2022, stále pokračuje, je otázka: Opravdu si může Slovensko dovolit takový risk?
Bezpečnostní záruky versus „úspory“: Co je v sázce?
Fico argumentuje, že neutralita by Slovensku ušetřila peníze na obranné výdaje, které podle něj jen prospívají zbrojním firmám. Přinejmenším v absolutních číslech to zní lákavě – Slovensko letos podle návrhu rozpočtu na teraz.sk investuje do obrany 2,776 miliardy eur, což odpovídá 2 % HDP, jak požaduje NATO. Prezident Peter Pellegrini dokonce podpořil dlouhodobé zvýšení až na 5 %, což Fico odmítá a navrhuje spíše „duální projekty“ s civilním využitím. Faktem ale je, že bezpečnostní záruky NATO jsou pro malou zemi jako Slovensko nenahraditelné, zvlášť když Rusko pokračuje v agresi na Ukrajině.
Podle průzkumu Globsec z května 2025, podporuje členství v NATO 72 % Slováků a 63 % souhlasí se zvýšením obranných výdajů. To je jasný signál, že veřejnost chápe, co je v sázce. Neutralita by navíc mohla být vnímána jako ústupek agresorovi, což by oslabilo nejen Slovensko, ale i celý region střední Evropy. Jak ukazuje historie, Slovensko se po rozdělení Československa v roce 1993 systematicky snažilo integrovat do západních struktur, a vstup do NATO v roce 2004 byl logickým vyústěním této strategie. Proč by teď měli tuto cestu opustit?
Ekonomické dopady: Zbrojní průmysl a evropské fondy
Pojďme se podívat na čísla, která Ficův nápad staví do ještě ostřejšího světla. Slovenský zbrojní průmysl je významným exportérem – podle dat z politico.eu dosáhl export zbraní a munice v roce 2023 hodnoty 538 milionů eur a v roce 2024 už 1,15 miliardy eur. Tento sektor je hluboce propojen s partnery v EU a NATO. Neutralita by mohla tuto spolupráci ohrozit a případně vést k omezení přístupu na klíčové trhy. A co víc, jak upozorňují analýzy OECD a Evropské komise, Slovensko už teď čelí zpomalení růstu HDP (1,5–1,8 % podle odhadů). Případná neutralita by mohla zhoršit vztahy s EU a omezit přístup k evropským fondům, což by ekonomiku zatížilo ještě víc.
Není to jen o penězích. Neutralita by mohla narušit důvěru investorů a destabilizovat politickou situaci, což bychom my, jako sousedé a partneři v regionu, pocitili také. Vzpomeňme si na rok 2014, kdy ruská anexe Krymu otřásla evropskou bezpečností. Tehdy jsme si uvědomili, jak důležité je stát pevně v alianci. Dnes je tato lekce aktuálnější než kdy dřív.
Politická hra nebo reálná hrozba?
Ficovy výroky nejsou osamělým hlasem. Slovenský parlament přijal usnesení, které vyzývá vládu nepodporovat další sankce proti Rusku kvůli jejich dopadům na ekonomiku. Tento ambivalentní postoj části vládní koalice kontrastuje s jasnou pozicí prezidenta Pellegriniho a opozice, kteří neutralitu odmítají jako nebezpečnou. Pellegrini a strany jako Progresívne Slovensko či SaS varují, že vystoupení z NATO by bylo nejen politicky složité – žádný stát to od roku 1949 neudělal – ale z pohledu bezpečnosti i katastrofální.
Blíží se summit NATO v Haagu, kde se bude diskutovat o zvýšení obranných výdajů až na 5 % HDP. Fico tuto možnost odmítá, ale tlak ze strany aliance a vnitropolitická opozice ho může donutit k ústupkům. Na základě trendů lze odhadovat, že Slovensko nakonec zůstane v NATO a bude pokračovat v postupném navyšování rozpočtu na obranu, jak naznačují postoje většiny politického spektra a veřejnosti. Pokud by ale debata o neutralitě pokračovala, mohla by destabilizovat nejen Slovensko, ale i širší region.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
