Aktuálně:

Krysí lidé v Číně: Jak mladí předstírají práci a co to znamená pro společnost

25.08.2025, Autor: Marek Hájek

8 votes, average: 2,88 out of 58 votes, average: 2,88 out of 58 votes, average: 2,88 out of 58 votes, average: 2,88 out of 58 votes, average: 2,88 out of 5
Krysí lidé v Číně: Jak mladí předstírají práci a co to znamená pro společnost

V Číně se šíří neobvyklý fenomén – takzvaní „krysí lidé“. Mladí lidé, kteří předstírají, že pracují, zatímco ve skutečnosti tráví čas v kancelářích bez reálných úkolů. Co za tímto trendem stojí a jaké to může mít dopady na ekonomiku a společnost? Pojďme se podívat na příčiny i širší kontext tohoto jevu.

Když práce není prací: Co jsou to „krysí lidé“?

Představte si, že každý den chodíte do kanceláře, sedíte u počítače, ale ve skutečnosti nemáte co dělat. Žádné úkoly, žádné cíle, jen předstírání aktivity, aby vás šéf nebo kolegové nepodezírali z lenosti. Právě to je realita takzvaných „krysích lidí“ – fenoménu, který se v Číně stal virálním tématem na sociálních sítích. Termín „krysí lidé“ (v originále „shǔ rén“) odkazuje na mladé zaměstnance, kteří se snaží vyhnout skutečné práci a přežívají v systému, kde je důležitější být vidět, než skutečně přispívat. Tento trend se šíří zejména mezi generací Z, která čelí obrovskému tlaku na výkon, ale zároveň hledá cesty, jak se z něj vymanit.

Proč ale někdo takto jedná? Není to jen o lenosti. Jde o hlubší problém čínského pracovního trhu, kde je často důležitější zdání než skutečnost. A přiznejme si, kdo z nás by občas nechtěl mít placenou „práci“, která žádnou námahu nevyžaduje?

Historický kontext

Abychom pochopili, proč se „krysí lidé“ objevili právě teď, musíme se podívat do nedávné minulosti. V Číně se v posledních letech objevilo několik sociálních hnutí mezi mladými lidmi, která reflektují jejich frustraci z pracovního prostředí. Pamatujete na trend „ležení naplocho“ (tang ping) z roku 2021? Tehdy se mnozí mladí Číňané rozhodli vzdát se kariérního závodu a žít minimalisticky, aby unikli tlaku společnosti. „Krysí lidé“ jsou v podstatě dalším krokem – nejde o úplné stažení se, ale o přizpůsobení se systému tak, aby vyžadoval co nejméně úsilí.

Tento vývoj není náhodný. Čínská ekonomika prochází složitým obdobím. Po letech rychlého růstu se trh práce stal extrémně konkurenčním, zatímco ekonomické zpomalení a dopady pandemie omezily příležitosti pro mladé. Podle dat se nezaměstnanost mladých v Číně v roce 2023 pohybovala kolem 21 %, a i když aktuální čísla k srpnu 2025 nejsou zcela jasná, situace se zřejmě příliš nezlepšila. Mnozí tak berou jakoukoliv práci, i když je zcela bezobsažná, jen aby měli příjem.

Proč to dělají? 

Za fenoménem „krysích lidí“ stojí několik klíčových faktorů. Zaprvé, čínská pracovní kultura je často založena na hierarchii a poslušnosti. Mladí zaměstnanci, kteří nastupují do firem, jsou pod tlakem, aby se ukázali jako pracovití, i když reálné úkoly chybí. Zadruhé, mnoho společností si udržuje přebytečné zaměstnance, aby vytvořily dojem stability a růstu, což vede k situacím, kdy lidé doslova nemají co dělat.

A pak je tu otázka mentality. Někteří mladí lidé tento přístup berou jako formu odporu vůči systému, který od nich vyžaduje neustálý výkon bez odpovídající odměny. Není to snad trochu jako když se my v Česku snažíme „přežít“ v práci, kde nás nikdo neocení? Rozdíl je ale v měřítku – v Číně jde o miliony lidí, kteří se potýkají s podobnými dilematy.

Jaké má krysí tempo dopady? 

Předstírání práce není jen osobní strategií, má i širší důsledky. Když velká část pracovní síly tráví čas neproduktivně, trpí tím celková efektivita ekonomiky. Firmy, které zaměstnávají „krysí lidi“, mohou ztrácet konkurenceschopnost, což je v globálním měřítku problém – Čína je přece jedním z hlavních motorů světové ekonomiky. Navíc, pokud se tento trend rozšíří, může to vést k dalšímu poklesu důvěry mladých lidí v systém. A co když se z frustrace zrodí ještě radikálnější formy odporu?

Na druhou stranu tento jev může být i příležitostí. Firmy by mohly přehodnotit své přístupy k zaměstnávání a začít více investovat do smysluplných pozic. Jak rychle se taková změna může stát realitou v zemi s miliardou obyvatel?

Zůstává otázkou, zda se „krysí lidé“ stanou jen dočasným výstředním trendem, nebo trvalou součástí čínské pracovní kultury. Na základě dostupných informací lze odhadovat, že pokud se ekonomická situace nezlepší a tlak na mladé generace nepoleví, podobné jevy budou přetrvávat. Možná je na čase, abychom se i my v Česku zamysleli – nejsme někdy také „krysími lidmi“, kteří se snaží přežít v systému, místo abychom ho měnili?

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: ČT24


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.