Dle dat Eurostatu v roce 2021 používalo internet (alespoň jednou během tří měsíců před datem průzkumu) přibližně devět z deseti (89 %) lidí v EU ve věku od 16 do 74 let.
Mezi nejoblíbenější způsoby využití patřily kulturní aktivity, mimo jiné čtení online zpráv. Ty četlo 72 % uživatelů internetu. Jedná se tak o jeden z případů, kdy mezi benefity digitalizace patří mimo jiné i ochrana životního prostředí.
Právě přechod zpravodajských portálů do online prostoru s sebou totiž přináší snížení spotřeby papíru a v důsledku tedy šetrnější přístup k životnímu prostředí. Příčinu tohoto procesu je však třeba hledat v rozvoji moderních mobilních telefonů a počítačů, které vůbec popisovaný rozmach online médií umožnily. V důsledku se pak jedná o krásný příklad toho, jak inovace vytvořené volným trhem a změny chování spotřebitelů pomáhá zachovat kvalitu životního prostředí, ať už úmyslně, nebo ne.
Česká republika v popředí, západ zaostává
Mezi členskými státy EU byl nejvyšší podíl uživatelů internetu, kteří čtou zprávy online, zaznamenán ve Finsku (93 %), Litvě, Česku (obě země 92 %), Chorvatsku a Řecku (obě země 90 %). Nejnižší využívání bylo zaznamenáno v Rumunsku (59 %), Německu (62 %), Francii (63 %), Itálii (64 %) a Belgii (67 %).
I v tomto ohledu můžeme pozorovat tradiční rozdíly mezi západními a východními evropskými státy. Nicméně s tím rozdílem, že zde zaostávají paradoxně více digitalizované a bohatší země jako Německo, Francie nebo Belgie. V porovnání s nedávno publikovaným DESI Indexem, jenž měří míru digitalizace členských států se proto jedná o zajímavý kontrast.
Digitální vzdělávání
Jak již bylo zmíněno, digitalizace s sebou přináší i pozitivní environmentální účinky. Jev popisovaný konkrétně v tomto článku pak vysoce koreluje se vzdělaností populace, kdy lidé s vysokým formálním vzděláním obecně častěji používali internet ke „čtení online médií“ než ti (85 %), kteří takového vzdělání nedosáhli (57 %).
Řešením jistě není bezmyšlenkovitě zavádět další povinné hodiny IT výuky, nebo digitálních dovedností na státních školách. Pomoci by mohlo spíše obecná digitalizace již stávající výuky, tedy např. přesunutí klasických papírových učebnic a dalších pomůcek do online prostoru. Nejenže tento proces naučí společnost lépe využívat digitální technologie od mladého věku, ale dokonce pomůže šetřit životní prostředí v dalším aspektu našeho života.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
