Aktuálně:

Hejl: Reagovaly trhy na výsledky voleb do poslanecké sněmovny?

02.11.2021, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Hejl: Reagovaly trhy na výsledky voleb do poslanecké sněmovny?

Volby jsou jednou z pravidelných událostí, která může významně ovlivnit pohyb kurzů měn i akciových indexů. Jakkoliv není Česká republika významným hráčem na globálních trzích a do vývoje cen jednotlivých aktiv promlouvají i jiné faktory, v minulosti jsme byli svědky toho, že investoři vnímali výsledky českých voleb jako signál, na který reagovali. Jak tedy ovlivnily naše poslední volby vývoj na trzích?
Obecně se dá říci, že trhy reagují negativně obvykle na vítězství populistických či extremistických stran, od kterých se dá očekávat, že budou negativně zasahovat do politiky, případně vést neodpovědnou fiskální politiku založenou na populismu a nakupování voličů. To platí i obráceně. Investoři také oceňují kontinuitu, naopak se obávají – byť třeba jen krátkodobě – zásadních změn vládní politiky. Není také žádným tajemstvím, že trhy obvykle preferují spíše vítězství stran pravého středu. Podle těchto indicií by měla být reakce trhů na výsledek voleb do sněmovny pozitivní. Bylo tomu tak skutečně?
Podívejme se proto na vývoj dvou ukazatelů, a sice kurz CZK/EUR a také na vývoj indexu pražské burzy.

Graf 1 Kurz Kč k euro v posledních 30 dnech

Zdroj: Kurzy.cz

Graf 2 Index PX Burza Praha v posledních 30 dnech

Zdroj: akcie.cz

Na obou grafech můžeme vidět, že k žádnému dramatickému posílení nedošlo, spíše naopak. Koruna vůči euru mírně oslabila, a to navzdory snaze české národní banky ochladit ekonomiku zvyšováním sazeb. To má několik důvodů.
Prvním z nich je, že Česká republika a ani žádná její vláda není sama dostatečně silná na to, aby sama výrazně ovlivnila ekonomickou situaci v Evropě, natož pak ve světě. Další důvody jsou pak vnitřní. Tajemná nemoc prezidenta Zemana je zdrojem nestability, kterou trhy nemají rády. Navíc se zhoršuje zdravotní situace jak v České republice, tak po celém světě. To stejné bohužel můžeme říci i o ekonomické situaci, které v České republice nepomohla ani nedisciplinovaná fiskální politika končící vlády. S ohledem na prohlášení centrální banky se také může stát, že trhy sázejí na silové posilování koruny spekulováním.
Vývoj dění na burze, na které – a to si přiznejme – není zas tak moc živo dlouhodobě, pak odráží výše zmíněné faktory. Investoři nestabilní situaci vyhodnocují jako rizikovou a snaží se diverzifikovat riziko tím, že své peníze částečně posílají do jiných typů aktiv. Jsme svědky bezprecendentního zájmu o nemovitosti v celé České republice, což žene ceny nahoru. Podobný je i vývoj na trhu zlata, nebo investice do aktiv spojených s energetickým trhem, například do emisních povolenek.
Kdybychom tedy chtěli projektovat očekávání trhů na výsledky voleb, museli bychom nutně konstatovat, že pravděpodobná budoucí vláda premiéra Petra Fialy nevzbudila příliš velký dojem. Ale to by byla nekorektní zkratka – jak jsem zmínil, na trzích momentálně hrají prim jiné faktory, které výsledky sněmovních voleb postavily mimo hlavní roli rozhodování.
Foto: Pixabay
Zdroj: Michal Hejl


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.