Aktuálně:

Průzkum mezi rodiči: Rádi by změnili přístup dětí ke sportu

03.11.2021, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Průzkum mezi rodiči: Rádi by změnili přístup dětí ke sportu

Sport a pohybové aktivity jsou pro děti důležité nejen z vývojového hlediska. Z aktuálního průzkumu mezi rodiči však vyplývá, že až sedmdesát procent dětí mělo během pandemie méně pohybu než obvykle. Vrátily se děti zpět ke sportování, nebo zůstaly po dlouhé pauze doma na gauči?
Přestože mají pohybové aktivity spoustu výhod pro zdraví a psychiku, sportování se ve volném čase věnují pouze necelé dvě třetiny dětí.  Důvodem je fakt, že rodiče často nechávají výběr volnočasových aktivit na právě na dětech a dospívajících. Přitom celých padesát sedm procent rodičů přiznalo, že by svým dětem chtěli v budoucnu přidat více fyzických aktivit.
„Přístup celé rodiny ke sportu hraje hlavní roli v tom, jaký vztah si k pohybu dítě buduje. Pokud rodiče sami fyzické aktivity nevyhledávají a ani aktivně dětem nenabízejí pohybové kroužky, děti si ani neuvědomují, že jim něco chybí. Naopak pro děti z aktivních rodin je dostatek pohybu úplně přirozený,“ říká rodinná terapeutka Pavlína Schejbalová.

Graf 1: Rodiče sportujících dětí: Jakým způsobem vaše děti sportují?

Zdroj: SAZKA

Epidemie covidu zamíchala kartami
Zatímco dříve bylo sportování otázkou vůle, v posledních dvou letech do běžných pohybových návyků citelně zasáhla epidemie covidu-19. Přibližně osm procent rodičů tvrdí, že jejich děti měly kvůli navýšení volného času pohybu více. Bohužel se ale většina rodičů shodla spíše na opaku, kdy téměř 70 procent dětí mělo k pohybu mnohem méně příležitostí. Pouhých dvacet procent dětí mělo možnost pokračovat ve svých kroužcích a pravidelných sportovních aktivitách jako obvykle.
Změny nastaly i u typů aktivit, kterým se potomci odpovídajících rodičů věnují. Dvacet jedna procent respondentů uvedlo, že jejich děti změnily v posledních dvou letech sport. Největší oblibu získala hlavně atletika a gymnastika, ale celkem překvapivě je mezi dětmi aktuálně populární také přechod k florbalu a bojovým sportům.

Obrázek 2: Jakému sportu se vaše sportující děti věnují?

Zdroj: SAZKA

Rodiče se při výběru sportu inspirují na nástěnkách
Pokud jde o sportovní kroužky, rodiče dávají před internetem přednost stále spíše nástěnkám. Podle průzkumu patnáct procent respondentů hledá inspiraci pro výběr pohybových aktivit v nabídce školy, dalších třicet procent rodičů potom zkoumá nástěnky místních zájmových klubů, deset procent odpovídajících dá na doporučení přátel a pouhých šestnáct procent využívá při výběru kroužků internet a sociální sítě. Výběr aktivity na dětech potom nechává celých dvacet pět procent respondentů.
„Přestože by rodiče často rádi děti přihlásili na neobvyklý sport sami, bohužel obvykle nemají úplný přehled o možnostech a novinkách v jejich okolí. Ať už se jedná o pravidelné kroužky nebo o sportovní akce během víkendu, rodičům může možnosti ukázat náš web Sportvokoli.cz, který pod správou Sazky a Českého olympijského výboru usnadňuje cestu ke sportu všem,“ říká Tereza Vyhnálková ze Sazky.
Dostatek pohybu podporují také školy
Zahájením školní docházky se pohyb dětí často omezuje pouze na hodiny tělesné výchovy. Právě proto se školy snaží často hledat ještě jiné způsoby, jak dětem dopřát více sportu. Většinou jde o nabídku vlastních kroužků, ale v posledních letech je oblíbená také spolupráce škol s dalšími sportovními organizacemi. V průzkumu uvedlo 62 procent rodičů, že se škola jejich dítěte zapojuje do sportovních závodů a soutěží.
Pokud se vaše škola nezapojuje do sportovních projektů tak, jak byste si přáli, zkuste svému tělocvikáři nabídnout Sazka Olympijský víceboj. Aktuálně je do něj zapojena již čtvrtina českých základních škol, které s dětmi v hodinách tělocviku absolvují sportovní disciplíny navržené špičkovými odborníky. Na základě výsledků je pak dítěti bezplatně doporučen okruh sportů, který je pro dítě nejvhodnější.
Průzkum proběhl ve dnech 25.-29.10.2021, účastnilo se 550 respondentů, muži a ženy (rodiče dětí), celá ČR.
Foto + Zdroj: SAZKA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.