Francouzský prezident Emmanuel Macron znovu varuje před geopolitickým zmarem starého kontinentu. Tentokrát ale nejde o obvyklou diplomatickou rétoriku – jde o otevřené přiznání, že Evropa se buď probudí, nebo skončí.
Grónský moment jako budíček
„Grönland-Moment“ – tak Macron označil okamžik, kdy si Evropané uvědomili, že jejich bezpečnost visí na vlásku. Narážka na americké ambice vůči dánskému ostrovu není náhodná. Ukazuje, jak křehká je transatlantická solidarita v době, kdy Washington sleduje vlastní zájmy bez ohledu na tradiční spojenectví.
„Každý den, každý týden přijdou nové hrozby,“ varuje Macron. Nestabilní americká politika a obchodní konflikty s Čínou vytvářejí prostředí, kde se Evropa ocitá v roli diváka, nikoli hráče.
Francouzský prezident mluví o zbabělé úlevě, která nastupuje po každém dočasném uklidnění napětí. Přesně tohle je problém: Evropa reaguje na krize, místo aby je předvídala a formovala.
Pět let do zapomnění?
„Jestliže nic neuděláme, Evropa bude za pět let smetena,“ říká Macron bez obalu. Není to jen rétorika – je to odhad vycházející ze současných trendů. Evropa investuje výrazně méně než Čína nebo Spojené státy do klíčových technologií, od umělé inteligence po kvantové počítače. Oproti loňsku se situace nezlepšila, spíš naopak.
Macron navrhuje tři věci: chránit evropský průmysl, zjednodušit regulace a investovat obrovské peníze – přes eurobondy. „Když dvě velmoci, kterým čelíme, přestanou dodržovat pravidla Světové obchodní organizace, musíme se bránit,“ argumentuje prezident. Jinak zmizíme z trhu.
Konkrétně? Preferenci evropských produktů ve veřejných zakázkách – například ochranu evropské oceli. V úterý navštívil závod ArcelorMittal v Dunkerque, aby svá slova podpořil činy.
Německo-francouzský tandem je nezbytný
Macron oceňuje zlepšení vztahů s Berlínem během posledního roku. „S kancléřem Merzem si neustále voláme,“ říká. Přesto dodává: „Německo-francouzský tandem je nezbytný, ale sám o sobě nestačí.“
Zajímavé je, že Macron nekritizuje italsko-německý summit zaměřený na růst. Žádná žárlivost, čistý pragmatismus. Pokud jde o projekt společného stíhacího letounu FCAS, Macron odmítá spekulace o jeho konci. „FCAS je letoun budoucnosti. Potřebujeme ho,“ prohlašuje. S Merzem sice o projektu diskutovali, ale podle Macrona nejde o ukončení projektu, nýbrž o hledání cesty vpřed.
Dialog s Ruskem – bez Washingtonu
Macron také otevírá citlivou otázku: Evropa musí obnovit dialog s Moskvou, ale ne prostřednictvím Spojených států. „Diskuse nesmí být delegována na jiné,“ zdůrazňuje s odkazem na americké jednání o budoucnosti Ukrajiny. Jde o odvážný postoj – Evropa by měla mluvit s Ruskem přímo, organizovaně, ale bez přílišného množství hlasů. Macron tím naznačuje, že Washington není spolehlivým prostředníkem evropských zájmů.
Co z toho plyne?
Macron tohle říká už dlouho – pořád tlačí na strategickou autonomii EU. Tentokrát ale zní naléhavěji. Možná proto, že geopolitická realita mu dává za pravdu rychleji, než by si přál. Probudí se Evropa včas, nebo bude za pět let skutečně jen poznámkou pod čarou v učebnicích dějepisu?
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
