Aktuálně:

EU usiluje o digitální soběstačnost. Ta však může vyústit v pokles zahraničních investic

17.08.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
EU usiluje o digitální soběstačnost. Ta však může vyústit v pokles zahraničních investic

Evropská Unie byla založena mimo jiné i jako instituce, která má odbourávat bariéry mezinárodního obchodu a propojit tak evropské ekonomiky. Takto velkorysá ovšem vždy nebyla k nečlenským zemím.

I když postupně celní a jiné bariéry v zemědělství a průmyslu odbourává, v oblasti digitální ekonomiky jich začíná přibývat. 

V první řadě je třeba poznamenat, že současná globální politická situace toto chování do jisté míry ospravedlňuje. V posledních letech můžeme pozorovat čínskou obchodní expanzi, jež sebou kromě investic přináší i značné bezpečnostní riziko. Určitá míra certifikace a standardů kyberbezpečnosti je tedy z určitého pohledu žádoucí. Avšak v této oblasti hraje možná ještě větší vliv správná komunikace.

Role nejistoty

když totiž mohou být obchodní politiky mířeny primárně na čínské produkty a firmy, ostatní zahraniční investoři mohou tyto snahy snadno vidět jako začátek nové vlny ‘digitálního protekcionismu‘ a v důsledku tak omezit své investice do členských států

Ostatně podobnou situaci jsme mohli sledovat v období obchodních válek, iniciovaných americkým prezidentem Donaldem Trumpem, mezi USA a EU. I když byly reciproční opatření EU relativně slabého charakteru, vedly přesto k poměrně výraznému poklesu přímých zahraničních investic. Dle názorů mnoha expertů právě kvůli obavám z nové vlny protekcionismu a de facto tedy z tehdy panující nejistoty.

Klíčem je diskriminace

V sektoru digitálních technologií panuje jednoznačná dominance amerických firem. Jejich služby a produkty jsou pro úspěšný rozvoj evropské digitální ekonomiky naprosto klíčové. V případě, že budou tyto firmy od svých investic odstrašeny prostřednictvím unijní digitální legislativy, Evropa nepřijde pouze o finanční přínosy jejich investic. Přijde také o cenné znalosti a postupy, jenž tyto firmy přináší. 

V tomto ohledu je tedy nutné vydat jasné záruky, jež jednoznačně zaručí co nejnižší investiční bariéry pro americké společnosti. Možností je hned několik – ať už zavedení výjimek pro americké společnosti v unijní digitální legislativě anebo uzavření kompletně nové dohody a spolupráci v oblasti digitální ekonomiky. Nejistotu je totiž v dnešní době třeba odbourávat, nikoliv posilovat.
FILIP BLAHA, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.