Aktuálně:

Energetická daň z regulace: Stovky korun navíc, nebo politický slib?

03.11.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Energetická daň z regulace: Stovky korun navíc, nebo politický slib?

Energetický regulační úřad právě otevřel konzultace k návrhu, který domácnostem příliš radosti neudělá. Regulovaná složka ceny elektřiny má v roce 2026 vzrůst o 2,7 procenta, u plynu dokonce o 4,7 procenta. Pro průměrnou domácnost to znamená stovky korun navíc ročně. Jenže – a tady to začíná být zajímavé – finální podoba cen se může dramaticky změnit. Záleží totiž na tom, zda nová vláda splní svůj předvolební slib.

Když čísla mluví za vše

Podívejme se na konkrétní dopady. U elektřiny by regulovaná složka na hladině nízkého napětí, tedy tam, kde se pohybují běžné domácnosti, měla vzrůst zhruba o 75 korun za megawatthodinu. Při průměrné spotřebě kolem tří megawatthodin ročně to dělá přibližně 225 korun navíc. U plynu pak maloodběratelé čelí nárůstu asi 22 korun za megawatthodinu, což při běžné spotřebě představuje další stovky korun.

Velcí odběratelé na tom budou paradoxně lépe – na hladině vysokého napětí ERÚ navrhuje pokles o 2,7 procenta, u velmi vysokého napětí dokonce o 7,3 procenta. Čím větší jste hráč, tím méně zaplatíte. Absurdní, že?

Regulovaná složka tvoří více než 45 procent konečné ceny elektřiny a asi čtvrtinu ceny plynu pro domácnosti. Není to tedy zanedbatelná položka, kterou by šlo přehlédnout při pohledu na účet za energie.

Politická karta na stole

Hnutí ANO, které právě sestavuje vládu, avizuje radikální řešení: převést veškeré výdaje na podporované zdroje energie (POZE) na stát. To by podle ERÚ snížilo regulované ceny pro domácnosti asi o patnáct procent. „Platí náš slib, že snížíme regulovanou složku elektřiny převedením plateb za OZE,“ prohlásil Karel Havlíček, pravděpodobný budoucí ministr průmyslu.

Zní to lákavě. Jenže co to vlastně znamená? Stát by převzal dotace na obnovitelné zdroje v hodnotě zhruba dvaceti miliard korun ročně. Peníze by se neztratily – jen by se přesunuly z účtů za elektřinu do státního rozpočtu. Občané by tedy platili méně na fakturách, ale potenciálně více na daních nebo by stát musel šetřit jinde.

ERÚ je připraven reagovat okamžitě. Šéf rady Jan Šefránek uvedl, že úřad potřebuje na úpravu cenových výměrů zhruba čtrnáct dnů. Konečný cenový výměr musí vydat do konce listopadu, takže čas na politické manévrování se krátí.

Kontext, který bolí

České domácnosti platí jedny z nejvyšších cen elektřiny v Evropské unii, zejména při zohlednění kupní síly. V prvním pololetí 2025 byla průměrná cena 317,9 eur za megawatthodinu – šestá nejvyšší v EU. Energetická chudoba se týká přibližně 1,3 milionů lidí v 690 tisících domácnostech. Počet dětí zasažených energetickou chudobou se mezi lety 2020 a 2023 téměř zdvojnásobil na 310 tisíc.

Analytici přesto očekávají, že koncové ceny energií v roce 2026 klesnou. Michal Macenauer z EGU tvrdí, že celkové náklady za elektřinu mohou u většiny domácností spíše klesnout, zejména díky nižším velkoobchodním cenám. Jiří Tyleček z XTB zmiňuje, že pokud vláda převezme výdaje na OZE plně na stát, jednalo by se o model fungující například v Německu.

Přinejmenším jedno je jisté: energie zůstávají politickým tématem číslo jedna. A domácnosti? Ty zatím čekají, jestli jim příští rok přijde účet s plusem, nebo mínusem.

Zdroj info: ČTK

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.