Energetický regulační úřad právě otevřel konzultace k návrhu, který domácnostem příliš radosti neudělá. Regulovaná složka ceny elektřiny má v roce 2026 vzrůst o 2,7 procenta, u plynu dokonce o 4,7 procenta. Pro průměrnou domácnost to znamená stovky korun navíc ročně. Jenže – a tady to začíná být zajímavé – finální podoba cen se může dramaticky změnit. Záleží totiž na tom, zda nová vláda splní svůj předvolební slib.
Když čísla mluví za vše
Podívejme se na konkrétní dopady. U elektřiny by regulovaná složka na hladině nízkého napětí, tedy tam, kde se pohybují běžné domácnosti, měla vzrůst zhruba o 75 korun za megawatthodinu. Při průměrné spotřebě kolem tří megawatthodin ročně to dělá přibližně 225 korun navíc. U plynu pak maloodběratelé čelí nárůstu asi 22 korun za megawatthodinu, což při běžné spotřebě představuje další stovky korun.
Velcí odběratelé na tom budou paradoxně lépe – na hladině vysokého napětí ERÚ navrhuje pokles o 2,7 procenta, u velmi vysokého napětí dokonce o 7,3 procenta. Čím větší jste hráč, tím méně zaplatíte. Absurdní, že?
Regulovaná složka tvoří více než 45 procent konečné ceny elektřiny a asi čtvrtinu ceny plynu pro domácnosti. Není to tedy zanedbatelná položka, kterou by šlo přehlédnout při pohledu na účet za energie.
Politická karta na stole
Hnutí ANO, které právě sestavuje vládu, avizuje radikální řešení: převést veškeré výdaje na podporované zdroje energie (POZE) na stát. To by podle ERÚ snížilo regulované ceny pro domácnosti asi o patnáct procent. „Platí náš slib, že snížíme regulovanou složku elektřiny převedením plateb za OZE,“ prohlásil Karel Havlíček, pravděpodobný budoucí ministr průmyslu.
Zní to lákavě. Jenže co to vlastně znamená? Stát by převzal dotace na obnovitelné zdroje v hodnotě zhruba dvaceti miliard korun ročně. Peníze by se neztratily – jen by se přesunuly z účtů za elektřinu do státního rozpočtu. Občané by tedy platili méně na fakturách, ale potenciálně více na daních nebo by stát musel šetřit jinde.
ERÚ je připraven reagovat okamžitě. Šéf rady Jan Šefránek uvedl, že úřad potřebuje na úpravu cenových výměrů zhruba čtrnáct dnů. Konečný cenový výměr musí vydat do konce listopadu, takže čas na politické manévrování se krátí.
Kontext, který bolí
České domácnosti platí jedny z nejvyšších cen elektřiny v Evropské unii, zejména při zohlednění kupní síly. V prvním pololetí 2025 byla průměrná cena 317,9 eur za megawatthodinu – šestá nejvyšší v EU. Energetická chudoba se týká přibližně 1,3 milionů lidí v 690 tisících domácnostech. Počet dětí zasažených energetickou chudobou se mezi lety 2020 a 2023 téměř zdvojnásobil na 310 tisíc.
Analytici přesto očekávají, že koncové ceny energií v roce 2026 klesnou. Michal Macenauer z EGU tvrdí, že celkové náklady za elektřinu mohou u většiny domácností spíše klesnout, zejména díky nižším velkoobchodním cenám. Jiří Tyleček z XTB zmiňuje, že pokud vláda převezme výdaje na OZE plně na stát, jednalo by se o model fungující například v Německu.
Přinejmenším jedno je jisté: energie zůstávají politickým tématem číslo jedna. A domácnosti? Ty zatím čekají, jestli jim příští rok přijde účet s plusem, nebo mínusem.
Zdroj info: ČTK
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
