Dunbarovo číslo představuje teoretický počet lidí, se kterými je jedinec schopen udržet dlouhodobé a pevné sociální vazby.
Britský antropolog Robin Dunbar během zkoumání velikosti primitivních neolitických osídlení, domorodých kmenů, současných společenských vazeb jednotlivců a velikosti mozku a jeho schopnosti uchovávat informace o sociálních vazbách a došel k závěru, že jeden člověk je schopen kontinuálně udržet úzkou sociální vazbu právě s maximálně 150 lidmi.
Právě toto číslo představuje nejčastější počet obyvatel neolitických vesnic, členů domorodých kmenů a také počet lidí, u nichž si pamatujeme osobní údaje jako jména dětí, zájmy, koníčky a co jsme s nimi probírali naposledy. Dunbarovo číslo nezahrnuje ty, se kterými se známe, ale neudržujete s nimi aktivní společenský vztah.
Co to znamená pro firmy a jejich business?
Mnoho startupových CEOs přiznalo, že po tom, co jejich firma dosáhla počtu 150 zaměstnanců, což se při prudkém startupovém růst stává relativně brzy, tak se začali dít divné věci. Začala se bortit struktura firmy, komunikace vázla a v rozhodovacích procesech byl zmatek. Růst firem se začal zpomalovat či dokonce stagnovat. Pro mnoho firem bylo právě číslo sto padesát bodem zlomu.
To, co fungovalo v rámci řízení firmy do sto padesáti lidí už od této velikosti fungovat přestalo. Manažeři, kteří si jsou Dunbarova čísla vědomi, vždy při čísle sto padesát mění strukturu firmy, nastavují novou hierarchii a mění procesy tak, aby se růst nezadrhl a lidé byli schopni udržet sociální vazby. Některé mezinárodní firmy jdou dále a kanceláře či sklady připravují vždy pro maximálně sto padesát lidí. Jakmile počet zaměstnanců v dané lokalitě Dunbarovo číslo přesáhne, snaží se otevřít novou pobočku například v sousedním regionu či dalším velkém městě.
Dunbarovo číslo se používá napříč několika odvětvími od behaviorální ekonomie, managementu firem, sociologie až po antropologii.
JANA PŘIBYLOVÁ, analytička Liberálního institutu, zabývá se ekonomikou Jižní Ameriky a obchodními vztahy mezi Evropou a Jižní Amerikou
Foto: Pixabay
Zdroj: Jana Přibylová
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
