Aktuálně:

Dopadnou problémy kolem dohody o Severním Irsku i na české exportéry?

22.11.2021, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Dopadnou problémy kolem dohody o Severním Irsku i na české exportéry?

Problém dohody o Severním Irsku je vedle otázky lovu ryb v britských vodách v současnosti nejpalčivějším problémem vztahů mezi Evropskou unií a Velkou Británií. Britové uvažují o pozastavení platnosti části dohodnutých pravidel a EU v reakci na to hrozí uvalením obchodních cel. V současné ekonomické situaci se jedná o další nemilý problém, který poškodí obě strany sporu. Proč situace dospěla tak daleko?


Předně je třeba říct, že se ani jedna strana (zatím?) nedopouští porušení smluv, ty totiž explicitně uvádějí možnost pozastavit platnost některých článků ze závažných ekonomických, společenských nebo environmentálních důvodů. Druhé straně na to umožnují reagovat prostřednictvím cel.
Hlavní problém spočívá v tom, že Britové zjevně nepovažují vyjednaný modus operandi v Severním Irsku za dlouhodobě přijatelný. Je dobré připomenout, že protokol o této části EU byl přijat jako součást širší Brexitové dohody a že už tehdy část konzervativců tvrdila, že Severní Irsko bylo „obětováno“ za účelem dosažení dohody.
Faktem je, že současný stav, kdy tato část Velké Británie podléhá jiným celním podmínkám a na jeho území platí některé předpisy EU, je mírně řečeno problematická. Už jen proto, že některé zemědělská produkty musí být zkontrolovány, i když jsou do Severního Irska importovány z území Británie.
Celkově však jde o střet dvou principů, které lze jen velmi obtížně skloubit. Na jedné straně je cílem Britů dosáhnout plné suverenity po odchodu z EU. Na druhé straně Evropská unie odmítá jakékoliv výjimky z pravidel společného trhu. A mezi tím leží Severní Irsko a jeho hranice s Irskem, kterou ani jedna ze smluvních stran nechce mít jako „tvrdou“ a neprostupnou, aby nedošlo ke znovu rozdmýchání konfliktu mezi katolíky a protestanty.
Jedná se o velmi citlivou záležitost, která v minulosti vyhloubila mezi zeměmi obrovské společenské příkopy. Takovýto spor by byl problematický i za časů růstu, v současnosti však jde o další potenciální ránu pro ekonomiky všech zúčastněných. Mezi Velkou Británií a Evropskou unií probíhá čilý mezinárodní obchod, a celní války v časech křehkého ekonomického oživování po pandemii covidu, respektive uprostřed další vlny pandemie, s přihlédnutím k rostoucím cenám energií, všudypřítomné inflaci a velmi ambiciózní zelené politice… To nemůže chtít nikdo příčetný dopustit.
Co se týče České republiky, trh Velké Británie je pro nás šestým nejdůležitějším exportním trhem, když export z ČR je v peněžním vyjádření zhruba 3x vyšší než import z UK. Do Velké Británie míří velké množství automobilů, strojírenských výrobků, zdravotnických výrobků, ale také potravin. Eskalace sporů v Severním Irsku by se tak našich exportérů mohla velmi negativně dotknout, a proto spor musíme velmi bedlivě sledovat.
Foto: Pixabay
Zdroj: Michal Hejl


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.