Ceny ropy aktuálně připomínají horskou dráhu. Americké údery na íránská zařízení vyhnaly cenu Brentu o 11 % během tří dnů, zatímco hrozby Íránu a jeho spojenců o blokádě Hormuzského průlivu udržují trh v napětí. Co tedy více ovlivňuje černé zlato – hlasité bomby USA, nebo tichá, ale vytrvalá hrozba Iránem podporovaných skupin?
Když se podíváme na čerpací stanici, kde benzín v Česku aktuálně stojí kolem 33,7 Kč za litr, málokdo si uvědomí, že za těmito čísly stojí nejen ekonomické faktory, ale i geopolitické šachy na Blízkém východě. Dnes se trh s ropou zmítá mezi dvěma silami: okamžitými šoky z amerických vojenských akcí a dlouhodobou nejistotou, kterou přinášejí tišší spojenci Íránu.
Kde se láme cena ropy?
Ropa je více než jen komodita; je to strategický nástroj v geopolitických hrách. Jak ukazují data Mezinárodní energetické agentury (IEA) a americké EIA, globální nabídka ropy v roce 2025 dosahuje zhruba 104,8 milionu barelů denně, zatímco poptávka zaostává na 103,9 milionech. Přebytek by teoreticky měl tlačit ceny dolů – a někteří analytici, například ze Citi, dokonce předpovídají pokles Brentu až na 60 dolarů za barel. Jenže teorie narazí na realitu Blízkého východu. Tam, kde prochází Hormuzským průlivem 20 % světové denní těžby ropy, stačí jediná hrozba blokády, aby se ceny vyšplhaly o desítky procent. A přesně to se děje.
Aktuálně jsme byli svědky dramatických událostí. Americké údery na íránská jaderná zařízení vyvolaly okamžitou reakci trhu – cena Brentu vyskočila z 69,5 na 81,4 dolarů za barel během pouhých tří dnů, jak uvádí zprávy Bloomberg. Írán na oplátku pohrozil odvetou, včetně možné blokády Hormuzského průlivu. I když příměří mezi USA, Izraelem a Íránem ceny dočasně zklidnilo. A tady se dostáváme k otázce: jsou to americké bomby, které trh rozkolísávají nejvíc, nebo spíš tichá, ale vytrvalá hrozba ze strany Íránu a jeho spojenců?
Americké bomby: Rychlý šok, nebo dlouhodobá hrozba?
Americké vojenské akce jsou jako blesk z čistého nebe. Když USA zaútočí, trh reaguje okamžitě. Tyto údery mají za cíl omezit íránský jaderný program a zajistit bezpečnost strategických tras, jako je právě Hormuzský průliv. Podle americké administrace je to nezbytné pro stabilitu dodávek. Jenže, jak upozorňují analytici z EIA a IEA, takové zásahy často ničí infrastrukturu, přerušují produkci a vyvolávají strach z další eskalace. Výsledek? Krátkodobý cenový šok, který může být obrovský.
Připomeňme si minulost. Po odchodu USA z jaderné dohody JCPOA v roce 2018 a obnovení sankcí se íránský export ropy dramaticky propadl, což tehdy ceny ropy rovněž vyhnalo nahoru. Dnes, když USA produkují rekordních 13,5 až 14 milionů barelů denně díky břidlicové těžbě, jsou sice méně závislí na Blízkém východě, ale jejich vojenské akce tamní trh stále rozkolísávají.
Tichí spojenci Íránu
Na druhé straně máme Írán a jím podporované skupiny – Hútiové v Jemenu, Hizballáh v Libanonu či milice v Iráku a Sýrii. Tyto „tiché“ síly nepůsobí tak okázale jako americké bomby, ale jejich vliv dlouhodobě podrývá stabilitu. Útoky na ropnou infrastrukturu, ohrožování lodní dopravy nebo jen samotná hrozba destabilizace zvyšují náklady na pojistné a dopravu. Jak uvádějí západní analytici a zdroje z arabských zemí Perského zálivu, tato trvalá hrozba udržuje ceny ropy vyšší, než by odpovídalo čistě ekonomickým ukazatelům.
Írán, který produkuje asi 3,3 milionu barelů denně (cca 3 % světové nabídky), využívá tyto spojence jako geopolitickou páku. Je to odpověď na sankce a tlak USA. Přinejmenším 90 % jeho exportu míří do Číny, což ukazuje, jak si Teherán hledá cesty, jak obcházet západní omezení.
Když se podíváme na horizont roku 2030, Mezinárodní energetická agentura (IEA) předpovídá, že poptávka po ropě vrcholí kolem roku 2029 na zhruba 105,6 milionech barelů denně, aby poté začala klesat. Nabídka však zůstává vyšší, což by mělo tlačit ceny dolů. Jenže to je jen jeden scénář. Pokud dojde k eskalaci konfliktů – ať už kvůli americkým zásahům, nebo aktivitám íránských spojenců – můžeme čekat prudké cenové šoky a narušení dodávek. Naopak rychlejší přechod k obnovitelným zdrojům by mohl tlumit dopady těchto krizí.
V absolutních číslech je jasné, že ani americké bomby, ani tichí spojenci Íránu nejsou izolovanými faktory. Jsou to dvě strany stejné mince, které se navzájem posilují. Americké akce vyvolávají okamžité šoky, zatímco Iránem podporované skupiny udržují dlouhodobou nejistotu. Jedno je jisté – trh s ropou zůstává v roce 2025 rukojmím geopolitiky.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
