Aktuálně:

Zbytek roku bude pro řadu firem kritický, kvůli Covid-19 může letos být až o čtvrtinu více insolvencí

11.09.2020, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Zbytek roku bude pro řadu firem kritický, kvůli Covid-19 může letos být až o čtvrtinu více insolvencí

Počet firem v insolvenci letos ve světě vzroste o dvacet šest procent. Vyplývá to z odhadů úvěrové pojišťovny Atradius, která očekává, že ve druhé polovině roku bude podniků v problémech přibývat ještě rychleji než dosud.
Důvodem jsou především dopady pandemie Covid-19 na světovou ekonomiku, v jejichž důsledku se všechny hlavní ekonomiky kromě Číny letos dostanou do recese. Hloubka i doba trvání hospodářského propadu bude dána schopností jednotlivých zemí zvládnout zdravotní stránku pandemie i bez toho, aby bylo nutné výrazněji omezovat chod ekonomiky.
Podle hlavního ekonoma pojišťovny Atradius Johna Loriého zatím tempo růstu počtu firem v insolvenci brzdí různá vládní opatření. „Jde například o úpravy lhůt či limitů pro podávání insolvenčních návrhů, mimořádná moratoria chránící dlužníky, dočasné omezení možností věřitelů vynutit úpadek, nebo poskytnutí dostatečné finanční podpory, jež hrozící bankrot oddálila. S tím, jak budou programy podpory postupně končit, by se nicméně měl počet podání rychle navyšovat,“ odhaduje Lorié.
Dopady koronaviru v Evropě by měly být podle očekávání výraznější v jižních zemích, jež se obvykle více spoléhají na cestovní ruch. Jedná se například o Španělsko, Itálii, Francii, Portugalsko či Řecko. Největší propad HDP v Evropě se očekává v případě Velké Británie, a to kvůli přísnější izolaci a pokračující nejistotě ohledně brexitu.
Naopak státům jako je Německo, Dánsko, Rakousko nebo Nizozemsko se daří i díky nižší závislosti na turistice zvládat dopady nové infekce o něco lépe. Jejich ekonomiky se také lépe adaptovaly na omezení volného pohybu lidí či společenského kontaktu. Česká republika patří podle ředitelky tuzemské pobočky
pojišťovny Atradius Markéty Stržínkové mezi země, ve kterých panuje ohledně budoucího vývoje velká nejistota. „Skutečný stav ekonomiky se ukáže až v příštích měsících s ukončováním vládních programů podpory. Příliš důvodů k optimismu ale nevidím. Kromě oborů přímo zasažených restriktivními opatřeními, jako jsou cestovní ruch či letectví, považujeme za nejvíce ohrožené také sektory dopravy a automobilového průmyslu, které se potýkaly s problémy již před krizí. Naději na zlepšení situace navíc nedává ani poslední vývoj epidemiologické situace doma i v zahraničí,“ říká Stržínková.
Příznivější vyhlídky než většina evropských zemí, mají v oblasti HDP státy jako USA, Japonsko nebo Austrálie. Ani firmám z těchto zemí se však potíže nevyhnou. Spojené státy spolu s Hongkongem a Tureckem dokonce podle odhadů zažijí jeden z největších nárůstů insolvencí na světě. Zvýšení insolvenčního rizika hrozí i Japonsku poté, co tam tlak na ekonomický růst vedl k předčasnému zrušení ochranných opatření. Austrálie, jež je pro mnoho zemí svými opatřeními proti šíření nákazy příkladem, se pak může potýkat s latentními dopady v oblasti cestovního ruchu. Hrozí jí tak větší nárůst platební neschopnosti firem v roce 2021.

Foto: pixabay.com
Graf + Zdroj: PR PA RT NE RS Advisory Group s.r.o.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.