Aktuálně:

Platební bilance skončila ve druhém čtvrtletí přebytkem 7,4 miliardy korun

12.09.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Platební bilance skončila ve druhém čtvrtletí přebytkem 7,4 miliardy korun

Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil ve druhém čtvrtletí v přebytku 7,4 miliardy korun. Uvedla to dnes Česká národní banka (ČNB).


Podle ní byl vývoj ovlivněn zavedením karanténních opatření proti šíření koronavirové epidemie v jednotlivých zemích, které měly zásadní dopad na ekonomickou aktivitu v tuzemsku i u největších obchodních partnerů České republiky. Loni ve druhém čtvrtletí činil přebytek 28,1 miliardy korun, předloni 4,4 miliardy korun.
Centrální banka zároveň revidovala údaje za předchozí čtvrtletí. Podle aktuálních údajů byl přebytek téměř osmdesát miliard korun, o pět miliard vyšší proti předběžným údajům zveřejněným v červnu. Za pololetí je tak bilance v přebytku zhruba 87 miliard korun.
„Přebytek běžného účtu platební bilance na roční bázi k HDP činil 0,02 procenta a přebytek bilance zboží a služeb pět procent,“ uvedla ČNB k údajům za druhé čtvrtletí.
Bilance zboží a služeb skončila ve druhém čtvrtletí v přebytku 60 miliard korun, meziročně výsledné saldo kleslo o 55,6 miliardy korun. Podle banky je za tím pokles vývozu zboží a tím zhoršení obchodní bilance o 46,7 miliardy korun. V bilanci služeb pokles aktivního salda o 8,9 miliardy korun souvisel podle ČNB především se snížením přebytku bilancí zahraničního cestovního ruchu a dopravních služeb. Celkový meziroční obrat zboží a služeb v běžných cenách klesl ve druhém čtvrtletí o 20,5 procenta.
Schodek bilance prvotních důchodů činil za druhé čtvrtletí 42,4 miliardy korun. Meziroční pokles pasivního salda o 45,1 miliardy korun ovlivnil vývoj bilance výnosů z přímých investic v důsledku snížení objemu vyplacených dividend do zahraničí a nižší předpokládané výše reinvestovaného zisku zahraničními vlastníky. Objem dividend z přímých a portfoliových investic vyplacených do zahraničí představoval 63,8 miliardy korun a v meziročním srovnání se snížil o 33,4 miliardy korun.
Kapitálový účet skončil ve druhém čtvrtletí v přebytku 20,6 miliardy korun. Za meziročním nárůstem o 8,3 miliardy korun jsou vyšší příjmy z rozpočtu Evropské unie, které se vykazují na kapitálovém účtu.
Na finančním účtu platební bilance došlo ve druhém čtvrtletí k čistému odlivu finančních zdrojů 1,5 miliardy korun vlivem vyššího poklesu zahraničních pasiv proti snížení zahraničních aktiv.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.