Aktuálně:

Zahraniční dluh Česka překonal čtyři a půl bilionu korun

22.12.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Zahraniční dluh Česka překonal čtyři a půl bilionu korun

Zahraniční dluh České republiky se ve třetím kvartálu zvýšil o téměř devětatřicet miliard korun.

V úhrnu tuzemský zahraniční dluh přesáhl čtyři a půl bilionu korun. Momentálně dluh České republiky vůči zahraničí odpovídá jednadevadesáti procentům hrubého domácího produktu. Nejvyšším podílem, přes pětačtyřicet procent, se na zahraničním dluhu podílejí banky. Přes dvě třetiny zahraničního dluhu připadají na soukromý sektor, jedna třetina na sektor veřejný. Informace vyplývají z předběžných údajů uveřejněných Českou národní bankou.
Tuzemský zahraniční dluh ve třetím čtvrtletí stoupl o 38,6 miliardy na celkem 4,517 bilionu korun a aktuálně odpovídá 91,2 procenta hrubého domácího produktu České republiky. Ve srovnání s minulým rokem český zahraniční dluh narostl o 1,131 bilionu korun. Z pohledu srovnání konkrétních sektorů v zahraničním dluhu vzrostlo zejména zadlužení bankovního sektoru. Podle centrální banky bylo důvodem zvýšení stavu přijatých krátkodobých vkladů ze zahraničí.
Podle ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy dosáhl zahraniční dluh nejvyšší úrovně v historii České republiky a přiblížil se úrovni celého hrubého domácího produktu ČR, pro ekonomiku nicméně nepředstavuje problém. „Celkově lze říci, že jsme letos zejména v prvním čtvrtletí byli svědky výjimečné situace, která s ukončením intervenčního režimu ČNB skončila, a stávající údaje o saldu investiční pozice a zahraniční zadluženosti tak nepředstavují varovný signál potenciální zásadní makroekonomické nerovnováhy.“ Podle Kovandy se česká ekonomika v současnosti naopak vzácně s žádnou zásadní makroekonomickou nerovnováhou nepotýká.
Nejvyšší podíl na celkovém zahraničním dluhu České republiky mají se svými závazky banky, a to 45,1 procenta dluhu vůči zahraničí. Vládní sektor se na zahraničním dluhu podílí 19,7 procenta a na ostatní sektory připadá 35,2 procenta z celkového zadlužení. Soukromý sektor zaujímá 71,6 procenta zahraničního zadlužení, závazky veřejného sektoru dosahují 28,4 procenta. Do veřejného sektoru spadají závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu.
Zahraniční dluh České republiky permanentně roste. Hranici jednoho bilionu korunu poprvé prolomil koncem roku 2004, dvou bilionů dosáhl dluh v roce 2010 a tří bilionů korun na konci roku 2014. Přes čtyři biliony se zahraniční dluh České republiky přehoupl v letošním roce.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Svět hladoví a peníze mizí: OSN hlásí nejhorší krizi za dekádu

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco počet hladovějících lidí na planetě raketově roste, peníze na jejich záchranu se vypařují. Podle nové zprávy OSN čelí svět paradoxu: hlad dosáhl nejvyšší úrovně za poslední roky, ale humanitární pomoc se propadla na úroveň před deseti lety. Není to statistická anomálie – je to signál, že se něco zásadního pokazilo.

Středomoří na stráži: Kypr, Řecko, Malta a Itálie varují před migrační vlnou

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.