Aktuálně:

V používání karet jsme podle VISA bezkontaktní velmocí

24.01.2018, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
V používání karet jsme podle VISA bezkontaktní velmocí

Jednadevadesát procent transakcí platební kartou je v České republice uskutečňováno bezkontaktně. Češi jsou v tomto ohledu druzí na světě.

Nejvyššího podílu bezkontaktních plateb na světě dosahují s dvaadevadesáti procenty Australané. Podíl bezkontaktních plateb se v tuzemsku meziročně zvýšil o šest procentních bodů. Co se týká nejbližších sousedů, mají z tohoto pohledu Čechům nejblíže Slováci s podílem čtyřiasedmdesáti procent, následováni Poláky, kteří za nimi zaostávají o procentní bod. Vyplývá to ze statistik společnosti Visa.
Česká republika je „bezkontaktní velmocí“ rovněž podle průzkumu Masterindex společnosti Mastercard, který uvádí podíl bezkontaktních platebních karet v České republice ve výši 86 procent. Evropský průměr přitom podle tohoto průzkumu činí 43 procent. Ve druhém Polsku je podíl bezkontaktních plateb 85 procent. Další země v pořadí již v tomto ohledu znatelně zaostávají: v Maďarsku 66 procent, v Irsku 62 procent a ve Finsku a Řecku 55 procent. Překvapivě nejnižší podíl bezkontaktních plateb je v Německu (17 procent).
Češi patří mezi nejaktivnější rovněž v četnosti používání bezkontaktních platebních karet. Podle ředitele Mastercard pro ČR, Slovensko a Rakousko Miroslava Lukeše se k jejich dennímu užívání hlásí 17 procent spotřebitelů. Poláci jsou aktivnější se čtvrtinou uživatelů. Přes deset procent se ještě dostali Maďaři (13 procent), Irové a Finové (11 procent). Evropský průměr dosahuje sedmiprocentního podílu dennodenního používání.
Podle Visy patří budoucnost tzv. digitálním platbám bez použití hotovosti či fyzické karty. Podíl takových plateb se zvyšuje pětkrát rychleji než u transakcí fyzickou platební kartou. „V ČR používá už nyní chytré telefony, tablety či nositelnou elektroniku ke správě svých financí, online bankovnictví a každodenním platbám 67 procent lidí. V Evropě je to dokonce 77 procent,“ sdělil generální manažer Visa pro ČR a Slovensko Marcel Gajdoš. Podle něho tak lze očekávat, že tento typ placení zažije minimálně stejný boom jako bezkontaktní placení.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.