Aktuálně:

Zvyšující se úrokové sazby vedly k rekordu u nových hypoték

24.01.2018, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Zvyšující se úrokové sazby vedly k rekordu u nových hypoték

Lidé si v minulém roce sjednali meziročně o téměř pět tisíc hypotečních úvěrů méně.

Celková hodnota nových hypoték, přesahující dvě stě miliard korun, však dosáhla téměř stejné výše jako o rok dříve. Během loňského prosince byl zaznamenán rekord v průměrné výši hypotečních úvěrů. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Úrokové sazby hypoték loni pozvolna rostly a tento trend analytici očekávají i v roce letošním.

Počet nově sjednaných hypoték loni činil 109 600 a jejich celková hodnota 225,8 miliardy korun. Průměrná úroková sazba se za celý minulý rok zvýšila z předloňských 87 procent na 2,02 procenta.

Hypoteční úrokové sazby rostly v průběhu celého minulého roku. Nejnižší úrovně dosahovaly počátkem roku 2017, kdy si lidé sjednávali hypotéky s úrokem 1,82 procenta. Naopak nejvyšší byly sazby v posledním měsíci roku, kdy se vyšplhaly na 2,19 procenta.

Rekordním měsícem loňského roku byl co do objemu hypoték červen. Během něj si hypotéku pořídilo 10 822 lidí a celková výše těchto úvěrů dosáhla 22,2 miliardy korun. V roce 2017 byl zaznamenán rovněž rekord v průměrné hodnotě hypotečního úvěru, která v prosinci dosáhla 2 153 542 korun. Předchozí nejvyšší průměrná hodnota byla zaznamenána v lednu 2016 a byla nižší o 14 547 korun. Nový rekord souvisí podle Daniela Horňáka ze společnosti Chytrý Honza se zdražováním nemovitostí.

V rámci výhledu na rok 2018 se odborníci shodují na pozvolném zdražování hypotečních úvěrů. Na konci letošního roku by se sazby podle odhadů měly pohybovat mezi 2,75 a 3 procenty. V kurzu budou stále tříleté a pětileté fixace, ale počty uzavřených hypoték pravděpodobně klesnou, odhadl analytik Fincentra Josef Rajdl, podle nějž je výhled na letošní rok nejistý.

K pokračujícímu růstu sazeb v roce 2018 se přiklání také Horňák, který uvedl, že ke konci roku se dostaneme u pětiletých fixací určitě ke třem procentům. Banky budou rovněž stále více zpřísňovat podmínky poskytování hypotečních úvěrů, takže rok 2018 bude podle něj ve znamení poklesu objemu poskytovaných hypoték.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.