Aktuálně:

Trinity Bank: Ekonomické dopady pandemie koronaviru, včetně jeho začínající druhé vlny

20.09.2020, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Trinity Bank: Ekonomické dopady pandemie koronaviru, včetně jeho začínající druhé vlny

Druhá vlna pandemie koronaviru představuje pro českou ekonomiku výraznější riziko než pro většinu jiných srovnatelných zemí. V letošním roce si předně právě kvůli pandemii Česko zhoršilo svůj rizikový profil nejvýrazněji ze všech evropských zemí.


Česko společně se Slovenskem totiž jako jediné dva evropské státy náleží ke dvaceti zemím světa, jejichž ekonomická rizikovost od počátku letošního roku nejvíce vzrostla. Plyne to z celosvětového šetření Euromoney Country Risk, na němž se globálně podílí více než tři stovky analytiků.
Rizikovost Česka je i po tomto výrazném zhoršení profilu střední, avšak varovný je právě rozsah jejího letošního nárůstu. Zranitelnost Česka zásadně stoupá kvůli jeho silné vývozní a investiční závislosti na automobilovém průmyslu, který představuje zhruba desetinu hrubého domácího produktu země. Závažný průběh druhé vlny pandemie onemocnění covid-19 by ještě více ochromil globální poptávku po automobilech. V případě méně závažného globálního průběhu druhé vlny pandemie zase hrozí nadměrné posilování české koruny, jež může značně uškodit vývoznímu potenciálu českého autoprůmyslu. Nelze proto vyloučit, že Česká národní banka výhledově přistoupí k obdobě své intervence za slabší korunu, kterou prováděla v letech 2013 až 2017, nebo k jinému opatření, jež by nekonvenčním způsobem uvolňovalo podmínky v tuzemské ekonomice.
Automobilový sektor v ČR se ocitl pod tlakem už před letošním úderem koronaviru. A příčiny tohoto tlaku nepolevily, naopak lze v souhrnu hovořit o jejich dalším stupňování. Jedná se zejména o stále nevyjasněnou podobu obchodních vztahů EU a Británie po skončení po-brexitového přechodného období. Následně o dále narůstající geopolitické a ekonomické a obchodní tenze mezi Spojenými státy a Čínou, které zesilují deglobalizační tendence. A v neposlední řadě o probíhající transformativní technologické a regulatorní změny zejména v evropském autoprůmyslu.
Vysoká zranitelnost tuzemského autoprůmyslu tváří v tvář druhé vlně pandemie je patrná také z čísel Trinity Bank a SAB Finance v souvislosti s obratem devizových obchodů jejích klientů v oblasti vývozu i dovozu. Jedná se o vysoce reprezentativní vzorek tisíců tuzemských firem, s těžištěm v segmentu malých a středních podniků. Autoprůmysl patří společně se stavebnictvím, velkoobchodem a cestovním ruchem mezi nejvíce zasažené segmenty české ekonomiky. A to jak za celé období od letošního ledna až do konce srpna, tak za „po-uzavírkové“ období měsíců června až srpna.
Odolnost vůči dopadům protipandemických opatření dle stejných dat vykazuje vedle hojně zmiňovaného odvětví informačních a komunikačních technologií také třeba segment potravinářství, kde například v oblasti výroby nápojů, včetně lihu, dochází v měsících od června do srpna k meziročnímu nárůstu ekonomické aktivity. Pandemie koronaviru nad rámec loňského roku svědčí poptávce po konzumním lihu, jejž lze využít pro přípravu vlastní dezinfekce na ruce. Za celé období od ledna do srpna si meziročně polepšují také firmy z oblasti textilního průmyslu. Těží ze zakázek na šití roušek a dalších ochranných textilních pomůcek, ale například i stanů pro veřejné služby.
Při závažném průběhu druhé vlny pandemie koronaviru lze předpokládat opětovné zesílení dosavadního dopadu na jednotlivé sektory. V odvětvích s nižší setrvačností, jako je průmysl, lze v krajním případě přepokládat průběh krize ve tvaru písmene „W“, v sektorech s delší setrvačností, jako je stavebnictví, prohloubení krize typu písmene „U.“ Naopak při poměrně nezávažném průběhu druhé vlny lze počítat s tím, že vývoj v posledním čtvrtletí letošního roku bude ve flexibilních sektorech s nízkou mírou setrvačnosti, jako je třeba prodej mobilních telefonů, v předvánočním čase do značné míry kompenzovat výpadek z předešlé části roku. Za ekonomiku jako celek ale ke kompenzaci výpadku rozhodně v předvánočním čase nedojde ani při relativně nezávažném průběhu druhé vlny pandemie.
LUKÁŠ KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, Národní ekonomická rada vlády
Foto: pixabay.com
Zdroj: TRINITY BANK a.s. 
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.