Aktuálně:

První návrh státního rozpočtu 2021 počítá se schodkem 116 miliard korun

20.09.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
První návrh státního rozpočtu 2021 počítá se schodkem 116 miliard korun

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v prvním návrhu státního rozpočtu na rok 2021 plánuje schodek 116 miliard korun.


Před schvalováním se však schodek pravděpodobně výrazně prohloubí kvůli dalším opatřením přijímaným kvůli koronaviru, řekla ministryně České televizi. Stávající verze navíc nepočítá například s výpadkem, který by nastal při zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu, odhadovaným na sedmdesát až devadesát miliard korun.
Letošní schodek se kvůli koronavirové epidemii několikrát zvyšoval z původních čtyřicet miliard na aktuálních pět set miliard korun. Schillerová počítá s tím, že svůj návrh na příští rok bude zpřesňovat podle dalších přijatých opatření. „Příjmová strana je zatížena značnými nejistotami. Nemáme dohodu na superhrubé mzdě, to je jednoznačně spojeno s dohodou na rozpočtu. A je tam celá řada pozměňovacích návrhů k daňovému balíčku,“ řekla ČT Schillerová.
V neděli bude rozpočet na příští rok a související daňové změny probírat expertní tým prezidenta Miloše Zemana za účasti Schillerové a premiéra Andreje Babiše (ANO). Zeman kritizuje záměr zrušit superhrubou mzdu, který označil za pokus o nabourání díry do státního rozpočtu. „Já s velkým respektem mu naslouchám a vždycky budu hledat s ním nějaký konsensus,“ uvedla Schillerová.
Shodu na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu ohlásily koaliční strany koncem srpna. Po Zemanových výhradách Babiš zdůrazňuje, že jeho menšinový kabinet musí hledat podporu i jinde a zrušení superhrubé mzdy je podmíněno koaliční dohodou na rozpočtu jako celku.
První návrh na příští rok počítá s příjmy 1633 miliard korun a výdaji 1749 miliard korun. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) však odhaduje, že finální schodek místo stávajících 116 miliard bude „hodně přes 250 miliard.“ Podle poslední novely letošního rozpočtu, kterou podepsal prezident v polovině července, mají být letos celkové příjmy 1364,8 miliardy korun a celkové výdaje 1864,8 miliardy korun.
Učitelé by si podle návrhu měli v příštím roce polepšit o devět procent, nepedagogičtí pracovníci o 4,3 procenta. O třináct miliard na 85,4 miliardy by měly podle návrhu stoupnout výdaje ministerstva obrany. Na investice, které by podle Babiše měly být hlavní cestou z koronavirové krize, je v příštím roce vyhrazeno 142,1 miliardy, což znamená pokles o víc než třicet dva miliard korun. „Je to otázka toho, co mi přinesou resortní ministři, potřebuji vědět, jaké mají připravené projekty, jaké objemy,“ uvedla Schillerová.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.