Aktuálně:

Štědrovečerní večeře letos zlevnila. Díky nadprůměrné úrodě zeleniny

24.12.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Štědrovečerní večeře letos zlevnila. Díky nadprůměrné úrodě zeleniny

Konečně dobrá zpráva pro naše peněženky – tradiční štědrovečerní večeře pro čtyřčlennou rodinu vyjde letos na 824 korun, což je o pět procent méně než loni. Zatímco jinde ve světě ceny vánočních jídel raketově rostou, my si můžeme dopřát luxus poklesu. Důvod? Prostě jsme měli štěstí na počasí a úrodu. Jenže než začnete slavit, pojďme se podívat, jak dlouho tento příjemný stav vydrží.

Zelenina táhne ceny dolů

Hlavním hrdinou letošního zlevnění je zelenina. Konzumní brambory zlevnily o více než 22 procent, cibule o necelých 19 procent, mrkev o 24 procent a celer o 30 procent. To jsou čísla, která se v potravinářství nevidí každý den.

Letošní úroda byla nadprůměrná. Zatímco v jiných zemích se potýkali s nepříznivým počasím a vyššími cenami krmiv, česká pole vydala víc, než se čekalo. A protože většina surovin na tradiční štědrovečerní večeři pochází z lokální produkce, promítlo se to přímo do cen v supermarketech.

Kapr a kuřecí prsa také mírně zlevnily, byť ne tak dramaticky. U těchto položek hraje roli konkurenční prostředí a celková situace ve výrobním řetězci. Nepatrně klesla i cena mouky a strouhanky.

Svět jde opačným směrem

Zatímco my slavíme pokles, jinde ve světě se ceny vánočních jídel vyšplhaly do závratných výšin. Němci zaplatí za tradiční husu s přílohami 1954 korun, což je o 28 procent víc než loni. Francouzi si připlatí za krocana s nádivkou o 26 procent na 1786 korun. Nejdražší štědrovečerní večeři mají Španělé – krůta s přílohami je vyjde na téměř 2000 korun.

Na opačném konci spektra stojí Rumunsko, kde tradiční sarmale s přílohami stojí pouhých 428 korun. Polsko si drží nízkou hodnotu večeře okolo 853 korun, meziročně o osm procent méně.

Inflace se zkrotila, ale ne navždy

České domácnosti si po třech letech zdražování poprvé vydechnou, jak poznamenal analytik eToro Jakub Rochlitz. Meziroční inflace cen potravin v listopadu klesla na 2,1 procenta, což je nejnižší úroveň letošního roku. Česká národní banka dokázala inflaci výrazně zkrotit.

Jenže tento příjemný stav má své limity. V roce 2023 vzrostla cena štědrovečerní večeře o 16 procent, v roce 2024 se tempo růstu zpomalilo na přibližně dvě procenta. Letos poprvé klesla. Ale co dál? Analytici očekávají, že náklady na tradiční štědrovečerní večeři budou v nadcházejících letech pravděpodobně mírně stoupat.

Letošní pokles je spíš výjimkou než pravidlem. Globální data ukazují, že tento vývoj je v mezinárodním srovnání neobvyklý. Zatímco my těžíme z lokální úrody, jinde ve světě se potýkají s volatilitou energetických a dopravních nákladů, vyššími cenami krmiv a nepříznivým počasím.

Takže ano, letos si můžeme dopřát o něco levnější štědrovečerní večeři. Užijte si to – příští rok se pravděpodobně vrátíme k mírně rostoucím cenám. 

Zdroj info: ČTK

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?