Sedm procent Čechů jedná při půjčování peněz vysoce rizikově – stejně jako loni. Zdá se to jako dobrá zpráva? Možná. Jenže celkové zadlužení českých domácností přesáhlo 2,5 bilionu korun a v exekuci se nachází přes 600 tisíc lidí. Stabilita čísel ještě neznamená, že problém zmizel.
Když se půjčka stane pastí
Co vlastně znamená „vysoce rizikové“ chování? Podle listopadového průzkumu České bankovní asociace a agentury Ipsos jde o kombinaci tří faktorů: mít tři a více půjček najednou, zadlužovat se kvůli zbytnostem jako dovolená nebo zážitky a být ochotný vzít si další půjčku na splátku té předchozí. Spirála, ze které se těžko vystupuje.
Nejčastěji do ní spadají mladí lidé mezi 27 a 35 lety. Právě ta generace, která by měla budovat svou ekonomickou budoucnost, místo toho často řeší, jak zaplatit splátku splátkou. Přitom tři čtvrtiny Čechů si loni nepůjčily vůbec. Ti, kdo si půjčili, volili nejčastěji úvěr na auto (34 procent), rekonstrukci bytu (34 procent) nebo bílou elektroniku (30 procent).
Větší půjčky, stejné obavy
V příštím roce plánuje půjčku osm procent lidí – shodně s loňskem. Zajímavý je ale posun v objemu. Češi si chtějí půjčovat větší částky, často nad půl milionu korun, především na rekonstrukce nebo vybavení domácnosti. Naopak výrazně ubylo těch, kdo plánují úvěr na auto.
Zároveň roste podíl lidí, kteří chtějí financovat běžnou spotřebu – letos 11 procent oproti loňským osmi. A pět procent by si půjčilo na zážitky, což odborníci považují za velmi rizikové. Na druhou stranu 12 procent lidí si půjčku neplánuje vzít právě kvůli obavám, že by ji nezvládli splácet. Což je vlastně zdravý přístup.
Kde si půjčit a na co si dát pozor
Více než polovina si půjčuje u bank, třetina od příbuzných a pětina volí splátkové společnosti. Ty nebankovní lákají jednoduchostí, rychlostí vyřízení a někdy i nižším úrokem. Problém? Většina lidí nekontroluje, zda má daná firma licenci České národní banky.
„Důležité je, aby dlužníci prověřili společnost, od které si peníze půjčí,“ upozorňuje Michal Straka z agentury Ipsos. Zní to jako samozřejmost, ale praxe ukazuje něco jiného. Díky přísnější regulaci od roku 2016 se sice situace stabilizovala, ale zadluženost domácností nadále roste. Úvěry na bydlení tvoří zhruba tři čtvrtiny všech dluhů – a ty se počítají na desetiletí.
Stabilita, nebo klid před bouří?
„Ve srovnání s loňským rokem je situace poměrně stabilní a čísla zůstávají příznivá,“ konstatuje Filip Hanzlík z České bankovní asociace. Stále platí, že 89 procent lidí by si nikdy nevzalo půjčku na splátku jiného úvěru. Jenže těch zbývajících 11 procent představuje statisíce lidí – a každý z nich je potenciálním kandidátem na dluhovou past.
Zdroj info: ČTK
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
