Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek varoval, že Moskva připravuje odvetná opatření pro případ, že Evropská unie využije zmrazená ruská aktiva k financování půjčky pro Ukrajinu. Označil takový krok za „krádež cizího majetku“ a předpověděl propad důvěry v eurozóně. Evropa už třetím rokem drží v rukou kartu v hodnotě přes 210 miliard eur – a stále neví, jak ji zahrát.
Peníze leží, Brusel přemýšlí
Od února 2022, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, zmrazila EU aktiva ruské centrální banky a dalších státních subjektů. Drtivá většina – zhruba 185 miliard eur – leží v bruselském finančním depozitáři Euroclear. Jde především o státní majetek, nikoli soukromé účty oligarchů. Suma, která by mohla zásadně změnit průběh války i poválečné obnovy Ukrajiny.
Evropská komise opakovaně zdůrazňuje, že neplánuje přímou konfiskaci. Místo toho navrhuje model „reparační půjčky“: Euroclear by půjčil peníze Kyjevu, přičemž výnosy ze zmrazených aktiv by sloužily jako kolaterál. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen minulý týden avizovala, že návrh právního textu pro půjčku ve výši 140 miliard eur představí velmi brzy. Skupina G7 už dříve odsouhlasila půjčku 50 miliard dolarů financovanou právě z výnosů ze zmrazených aktiv.
Přesto stále nepanuje v EU shoda. Belgie, kde sídlí Euroclear, vyjadřuje obavy z ruské odvety. A Putin? Ten ve čtvertek v Biškeku před novináři pohrozil odvetnými kroky, aniž by specifikoval, co přesně Moskva chystá.
Krádež, nebo spravedlnost?
Putin varuje, že využití zmrazených aktiv „negativně ovlivní mezinárodní finanční systém“ a důvěra v eurozóně „prudce klesne“. Dodává, že Evropu čeká „nelehká ekonomická zkouška“, zvlášť když největší ekonomika kontinentu – Německo – se potýká s recesí. Ta skutečně zasáhla německou ekonomiku v letech 2023 a 2024, i když ne nepřetržitě po celé tři roky, jak Putin naznačuje.
Jenže co je vlastně krádež? Rusko rozpoutalo válku, která si vyžádala statisíce obětí a způsobila škody v řádu stovek miliard. Zmrazená aktiva představují páku, kterou Západ dosud nepoužil naplno. Česká republika jako první v Evropě zmrazila ruský státní majetek – celkem asi deset miliard korun – a aktivně podporuje využití těchto prostředků na obranu a obnovu Ukrajiny.
Kritici plánu argumentují, že konfiskace by podkopala „klíčovou oblast globálního konsensu v mezinárodním ekonomickém právu“. Jiní varují, že „použití ruských aktiv prodlouží válku“. Evropská komise se přiklání k variantě půjčky kryté budoucími výnosy – kompromis, který má uklidnit právníky i skeptiky.
Jak dlouho ještě?
Debata o zmrazených aktivech odhaluje hlubší dilema: jak daleko je Západ ochoten zajít v podpoře Ukrajiny? Peníze jsou na stole. Právní mechanismy se ladí. Politická vůle? O té se rozhoduje mezi Berlínem, Bruselem a Paříží.
Putin sází na to, že Evropa zaváhá. Že strach z odvety a právní obavy převáží nad morální povinností. Zatím se mu to daří – zmrazená aktiva mu negenerují výnosy, ale zůstávají nedotčená.
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

