Aktuálně:

Uživatelé stravenek touží po „lokálních“ dodavatelích

21.07.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Uživatelé stravenek touží po „lokálních“ dodavatelích

Přes čtrnáct procent dotázaných zaměstnanců, kteří pobírají stravenky, již využívá jejich elektronickou verzi.

Vyplývá to z průzkumu STEM/MARK, který si nechal zpracovat poskytovatel estravenek Gusto Karta. Přes čtyřicet procent z nich preferovalo českého poskytovatele těchto stále populárních benefitů. Český trh se stravenkami přitom ovládají tři francouzské firmy.
Bezmála osmdesát procent dotázaných navíc uvedlo, že si restauraci pro svůj oběd vybírají na základě toho, zda daný podnik přijímá jejich stravenky. „Obecně se dá říct, že pokud někteří restauratéři stravenkové kupóny či estravenky nepřijímají, připravují se zcela jistě o klientelu tvořící něco přes milion zákazníků,“ uvedl Lukáš Malík, marketingový ředitel Gusto Karty. V Česku stravenky pobírá jako benefit dohromady celkem asi 1,3 milionu lidí.
Vzrůstající obliba je pozorovatelná také u elektronických stravenek, které se vydávají ve formě platebních karet. Malík jako hlavní důvod vidí rychlý přechod Čechů na bezkontaktní transakce prostřednictvím platebních terminálů. Elektronické stravenky fungují identicky. „Česká republika patří na globální špičku bezkontaktních plateb. V celosvětovém srovnání jsme dokonce na pomyslném druhém místě z hlediska využívání bezkontaktních plateb,“ vysvětluje a dodává: „Svou roli v tak masivní oblíbenosti sehrává jednoduchost. Povinnost zadávat PIN kód u plateb do pětistovky zcela odpadá, transakce je okamžitá. Elektronické stravenky nabízejí stejné benefity, v současné době je v Česku využívá více než dvě stě tisíc lidí. Díky zpětné vazbě našich klientů také víme, že elektronické stravenky mají ještě jednu výhodu, kterou je určitý faktor přitažlivosti. Řada zákazníků se při platbě papírky jak vystřiženými z populární hry Monopoly cítí nekomfortně.“
Na PIN přitom občas při platbě kreditní nebo debetní kartou zapomene bezmála polovina Čechů, častěji pak dle průzkumu zapomínají ženy (55,2 procent) než muži (45 procent). I zde tedy může mít elektronická stravenka navrch – některé totiž PIN kód vůbec nepožadují. Platební limit 500 korun na den a snadná blokace navíc umožňuje minimalizovat riziko při ztrátě nebo krádeži.
Přes 40 procent respondentů dále uvedlo, že by si přálo českého dodavatele stravenek. Současná situace na trhu totiž českým firmám příliš nenahrává. „Pokud se zde bavíme o konkrétních číslech, je to přes půl milionu lidí, kteří by preferovali místního poskytovatele stravenek. To není marginální číslo, a zcela jistě poukazuje na fakt, že zákazníkům není to, kdo jim služby dodává, lhostejné,“ uzavírá Malík.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Středomoří na stráži: Kypr, Řecko, Malta a Itálie varují před migrační vlnou

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.