Zájem Čechů měnit práci či obor klesá. Roli v tom sehrála jarní pandemie a rostoucí obavy Čechů o zdraví, práci a finanční stabilitu.
Jistota výdělku se po mnoha letech velmi nízké nezaměstnanosti a převisu nabídky pracovních míst nad poptávkou uchazečů stává opět aktuálním tématem. Vyplývá to z průzkumu zaměstnaneckých preferencí, který v únoru a červnu zrealizovala personální agentura Grafton Recruitment.
Během svého profesního života změnilo pracovní obor sedmdesát pět procent lidí, čtyřicet devět procent v průběhu své kariéry a dvacet šest procent ihned po studiu. Nejmenší chuť ke změně mají vysokoškoláci, zejména IT experti a inženýři, největší naopak ženy a zaměstnanci mladší třiceti pěti let. Nejlákavějším oborem je IT, do kterého by rádi přešli lidé z většiny ostatních oborů. Atraktivní je i vzdělávání, výzkum a vývoj, management, logistika a marketing. „Konkrétně do oboru informačních technologií nejčastěji přecházejí zaměstnanci z cestovního ruchu, administrativy či vzdělávání. Naopak z IT odcházejí pracovníci nejvíce do výzkumu a vývoje, marketingu či managementu. Na dělnické pozice zase lidé nejčastěji přicházejí z gastronomie a cestovního ruchu a dělníci obvykle odchází do logistiky a dopravy,“ upřesňuje Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment, a dodává: „Doba koronavirové krize ovšem ochotu Čechů měnit obor snížila, a to o devět procentních bodů. Je zřejmé, že lidé v současné situaci preferují jistotu zaměstnání a obávají se větších změn.“
Více než třetina zaměstnanců cítí dopady pandemie
Pandemie koronaviru dosud ovlivnila pracovní podmínky třiceti sedmi procent zaměstnanců. Díky vládní podpoře nedošlo v první fázi k žádnému plošnému propouštění, o práci přišly tedy jen čtyři procenta lidí ve věku 18-65 let. Mnohem častěji musely firmy přistoupit ke snižování mezd a benefitů a omezování pracovní doby. Celkem se tyto změny dotkly třiceti jedna procent českých zaměstnanců. Nejvíce dopady na své pracovní podmínky pocítili manuálně pracující a zaměstnanci působící v segmentu HoReCa. Ti se v uplynulých měsících asi nejvíce snažili změnit obor a práci hledali zejména v e-commerce, logistice či v podnikových službách.
Loajalita zaměstnanců roste
„Obavy z propouštění se projevily i na klesajícím zájmu Čechů měnit práci a rostoucí loajalitě vůči stávajícímu zaměstnavateli. Lidí, kteří si nyní nehledají práci, je o třináct procentních bodů více než v únoru letošního roku,“ říká Jitka Součková. Na loajalitě lidí se podle ní výrazně promítla míra vstřícnosti a podpory zaměstnavatele v době nouzového stavu. Vstřícnost přitom dle průzkumu pociťovalo sedmdesát procent zaměstnanců, třetina z nich dokonce hovoří o plné podpoře.
Jistota zaměstnání
Koronavirus změnil i preference uchazečů o práci. Zatímco dříve k nejdůležitějším atributům výběru nového zaměstnance patřila výše mzdy a benefitů, vzdálenost práce od místa bydliště a délka dojíždění či typ smlouvy, dnes se na druhé místo žebříčku hned za výši mzdy řadí jistota dlouhodobého místa a stabilita. Mzda je tradičně důležitější pro muže než pro ženy a mladší lidé považují za důležitou i smysluplnost práce a osobní rozvoj. Význam stability roste s věkem, výrazněji ji preferují již lidé starší třiceti pěti let.
O průzkumu
Průzkum pro Grafton Recruitment zrealizovala společnost Behavio na reprezentativním vzorku dva tisíce dvě stě ekonomicky aktivních respondentů, kteří poskytli data v průběhu února a června 2020.
Foto: pixabay.com
Ilustrační foto: PRCOM
Zdroj: PRCOM
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
