Aktuálně:

Finanční správa žádá zpět 91 mil korun, které vydala na bonusy OSVČ

23.07.2020, Autor: Karolína Hurychová

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Finanční správa žádá zpět 91 mil korun, které vydala na bonusy OSVČ

Finanční správa požaduje vrácení zhruba devadesát jedna milionů korun, které vyplatila na kompenzačních bonusech živnostníkům. Je to 0,4 procenta z celkem 21,7 miliardy korun, které stát na této podpoře vydal.


Novinářům to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Finanční správa podle své šéfky Tatjany Richterové podala dvacet osm trestních oznámení kvůli podezření ze spáchání trestného činu kvůli získání bonusů.
„Z tisíce žádostí jsou průměrně čtyři neoprávněné, takže každá dvě stě padesátá, to jsou žádostí, kde nebyly splněny zákonné podmínky,“ uvedla Schillerová. Podle ní se na sociálních sítích či v médiích šíří fámy o tom, že finanční správa masivně žádá poskytnuté bonusy zpět. „Straší se tady lidé, naši živnostníci, naše osoby samostatně výdělečně činné, což považuji za trestuhodnou věc,“ řekla ministryně. Stát podle ní požaduje zpět něco přes devadesát jedna milionů korun.
Richterová dodala, že finanční správa spolu s Finančním analytickým úřadem (FAÚ) odhalila „pokusy o neoprávněné vylákání vyplacení bonusů“ za 15,3 milionu korun. Poskytnutí 11,3 milionu zastavila. „Jedná se skutečně o větší částky. Nejedná se o osoby, které by si požádaly omylem, nebo nějakou neznalostí. Jsou to identifikovaná podvodná jednání ve většině případů organizovaných skupin, nebo nějakých jednotlivců, kteří jsou velice odvážní a myslí si, že my ty nástroje (kontroly) nemáme,“ řekla Richterová.
Senát dnes schválil kompenzační bonusy i pro pracovníky na dohodu. Žádat mohou o tři sta padesát korun na den za období od 12. března do 8. června, pokud před začátkem koronavirové epidemie v posledním půlroce pracovali aspoň čtyři měsíce a odváděli nemocenské pojištění. Podle ředitelky správy rychlost poskytování peněz nebude taková jako u bonusů pro živnostníky, a to kvůli důsledné kontrole. Finanční úřady totiž nemají informace o tom, zda takzvaní dohodáři odvody platili. Tyto údaje má k dispozici sociální správa.
Finanční správa zveřejnila formuláře žádostí na webu. Doložit bude nutné i kopii dohody a mzdový list. Podle Schillerové by schválený zákon mohl v nejbližších dnech podepsat prezident. Ministryně financí odhaduje, že by norma mohla začít platit kolem 28. července a peníze by žadatelé mohli začít dostávat na přelomu července a srpna.
ČTK
 


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.