Když v pondělí večer vzplála rafinerie v Százhalombattě, Viktor Orbán nečekal dlouho. Místo aby mluvil o průmyslové nehodě, začal spekulovat o sabotáži. Přinejmenším to vyvolává otázku: jde o oprávněné podezření, nebo o politickou taktiku?
Požár v rafinerii společnosti MOL, která zpracovává především ruskou ropu, zasáhl destilační jednotku AV3. Nikdo nebyl zraněn a dodávky pohonných hmot podle Orbána nejsou ohroženy. Vyšetřování běží, ale maďarský premiér už teď nahlas uvažuje o sabotáži – a jako možného viníka označuje Ukrajinu. „Polský ministr zahraničí radil Ukrajincům, ať vyhodí do vzduchu ropovod Družba,“ napsal Orbán na sociální síti. „Doufejme, že to není ten případ.“
Když se z nehody stane geopolitika
Orbánova rétorika má svou logiku. Maďarsko pokrývá z Ruska mezi 70 % a 86 % své spotřeby ropy. Rafinerie v Százhalombattě je jedním z pěti strategických průmyslových závodů země. A Budapešť se dlouhodobě staví proti unijním sankcím vůči Moskvě – argumentuje tím, že jako vnitrozemský stát nemá jinou volbu. Že by alternativy existovaly (třeba chorvatský ropovod), Orbán odmítá jako nerealistické.
Společnost MOL, provozovatel rafinerie, však jasně uvedla: „Nic nenasvědčuje tomu, že by požár vznikl v důsledku cizího zavinění.“ Vyšetřování se soustředí na technickou příčinu. Orbán přesto mluví o „vnějším útoku“ – a tím posouvá celou záležitost z roviny průmyslové bezpečnosti do roviny mezinárodní politiky.
Populismus, nebo paranoia?
Není to poprvé, co maďarský premiér využívá krize k posílení vlastní pozice. Už během migrační krize v roce 2015 Orbán podobně využil situaci k posílení své politické agendy. Analytici upozorňují, že tato strategie pomáhá odvádět pozornost od vnitřních problémů – Maďarsko čelí vysoké inflaci a technické recesi. Orbánova „rebelie proti Evropě“, jak ji nazývají někteří komentátoři, je pokusem přetvořit mezinárodní řád – nebo přinejmenším vlastní image obránce národních zájmů proti Bruselu.
Orbánovy cesty do Moskvy vyvolávají kritiku evropských partnerů. Jeho prohlášení o možné sabotáži znepokojují spojence v NATO. A izolace Maďarska v rámci EU se prohlubuje. Zatímco v roce 1956 na Maďarsko útočily tanky, dnes na něj podle Orbána „Brusel útočí sankcemi a svými loutkami“. Rétorika je silná – ale odpovídá realitě?
Dnes stále nevíme, co přesně způsobilo požár v Százhalombattě. Vyšetřování pokračuje, rafinerie postupně obnovuje provoz. Český trh s pohonnými hmotami podle odborníků ohrožen není. Ale politická hra kolem incidentu ukazuje něco jiného: jak snadno se z průmyslové nehody stává geopolitické drama. A jak tenká je hranice mezi oprávněnou obezřetností a populistickou manipulací.
Orbán slíbil „co nejdůkladnější vyšetření“. Otázka zní: bude hledat pravdu, nebo potvrzení vlastní verze?
Zdroj info: politico.eu, Daily News Hungary, MOL Group
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
