čtvrtě miliardy korun. Hodnota meziročně vzrostla téměř dvojnásobně, počet se zvýšil zhruba o desetinu. Objem vypsaných projektových zakázek ovšem meziročně o dvě třetiny klesl. Vyplývá to z analýzy, kterou zpracovala společnost CEEC Research na základě dat ve Věstníku veřejných zakázek.
„Projektová příprava tvoří přibližně dvě až tři procenta hodnoty celé stavby. Ovšem z hlediska významu je to naprosto klíčový prvek, bez kterého stavby v podstatě nemohou vzniknout. Vývoj vypsaných a následně zadaných projektových zakázek ukazuje směr, kterým se české stavebnictví za rok až dva bude ubírat,“ uvedl ředitel CEEC Research Jiří Vacek.
Hodnota zadaných zakázek v prvních třech čtvrtletích dosáhla 86 procent celkového objemu za rok 2016. „Vývoj v zadávání veřejných zakázek v oblasti projektování kopíruje celkový vývoj stavebnictví. Nárůst hodnoty projektových prací svědčí o přípravě větších investic, které se ve stavební výrobě projeví v budoucím období. Určitou bariérou dalšího růstu vzhledem k současnému kapacitnímu vytížení projektových organizací může být nedostatek kvalifikovaných pracovníků,“ doplnil náměstek ministra průmyslu a obchodu Jiří Koliba. Kapacity firem jsou nyní naplněny na 97 procent, nejvíce za posledních šest let.
Podle údajů Českého statistického úřadu stavebnictví loni meziročně kleslo o 5,9 procenta. Letos podle posledních údajů z konce srpna meziročně vzrostlo o 2,8 procenta. Tahounem bylo pozemní stavitelství, tedy výstavba bytů, kanceláří, skladů nebo průmyslových hal. Tato část stavebnictví meziročně vzrostla o 7,1 procenta. Naopak inženýrské stavitelství, které tvoří ze značné části dopravní infrastruktura, o 7,5 procenta kleslo.
Hodnota vypsaných projektových zakázek do konce září meziročně klesla o 68 procent na 2,3 miliardy korun. Počet se snížil o 38 procent na 249. Podle Vacka je pokles významně ovlivněn vysokou srovnávací základnou z loňského roku. V lednu 2016 vypsaly společnosti E.ON Distribuce a Dopravní podnik Praha zakázky za 1,3 miliardy, respektive 800 milionů korun.
ČTK

Autor článku

Petr Vrabec

Předchozí článek Ústecký kraj znovu finančně podpoří začínající podnikatele

Další článek Okamurův zákon o referendu by přinesl chaos a rozvrat

Doporučujeme

Svět hladoví a peníze mizí: OSN hlásí nejhorší krizi za dekádu

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco počet hladovějících lidí na planetě raketově roste, peníze na jejich záchranu se vypařují. Podle nové zprávy OSN čelí svět paradoxu: hlad dosáhl nejvyšší úrovně za poslední roky, ale humanitární pomoc se propadla na úroveň před deseti lety. Není to statistická anomálie – je to signál, že se něco zásadního pokazilo.

Středomoří na stráži: Kypr, Řecko, Malta a Itálie varují před migrační vlnou

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.

{NADPIS}

{LABEL}

{POPISEK}

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

{NADPIS}

{LABEL}

{POPISEK}

Paradox Evropy: Migrantů přibývá, ale nelegální vstupy mizí

23.04.2026, Autor: red

V Evropské unii žije 64 milionů cizinců – historické maximum. Zároveň nelegální překročení hranic kleslo na nejnižší úroveň od roku 2021. Jak si to vysvětlit? A co to vlastně znamená pro budoucnost kontinentu?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Objem veřejných projektových zakázek vzrostl dvojnásobně

Sdílet

Hodnotit

Doporučujeme

Vyhledávání