Aktuálně:

Nezaměstnanost v Česku atakuje pětiprocentní hranici. Volných míst ubývá, lidí bez práce přibývá

11.01.2026, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Nezaměstnanost v Česku atakuje pětiprocentní hranici. Volných míst ubývá, lidí bez práce přibývá

Prosincová čísla z úřadů práce přinesla očekávatelný, ale o nic méně znepokojivý výsledek: nezaměstnanost v Česku vzrostla na 4,8 procenta. Jde o nejvyšší hodnotu od března 2017. Bez práce je nyní přes 354 tisíc lidí, zatímco volných pozic je jen necelých 88 tisíc. Na jedno místo připadají v průměru čtyři uchazeči – a v některých regionech je situace ještě dramatičtější.

Zima přinesla tradiční nárůst, ale ne jen kvůli počasí

Že nezaměstnanost v prosinci poroste, bylo jasné. Stavby stojí, firmy nabírají méně, dovolenkové období utlumuje aktivitu. Jenže tentokrát se k sezonním vlivům přidalo něco dalšího: pokračující propouštění v průmyslu.

Zatímco služby stále nabírají, průmyslové podniky snižují stavy už celý rok. Meziměsíčně přibylo zhruba 13 tisíc nezaměstnaných, volných míst ubylo o více než tři tisíce. Oproti prosinci 2024, kdy byla nezaměstnanost na 4,1 procenta a úřady evidovaly téměř čtvrt milionu volných pozic, je rozdíl markantní.

Zajímavé je, že meziměsíční přírůstek nezaměstnaných byl o tři tisíce nižší než v prosinci předchozího roku. Podle ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška to může naznačovat, že trh práce začíná reagovat na zrychlení ekonomiky – zatím ale spíš tím, že firmy méně propouštějí, než že by masivně nabíraly.

Praha versus Mostecko: dva světy jedné země

Regionální rozdíly zůstávají výrazné. Nejvyšší nezaměstnanost má tradičně Ústecký kraj se 7,1 procenty, nejnižší Praha s 3,6 procenty. Mezi okresy vévodí Mostecko s téměř deseti procenty nezaměstnaných, zatímco na Rychnovsku je to jen 2,7 procenta.

Paradoxně právě tam, kde je práce, je i dražší bydlení – a mobilita pracovní síly tak naráží na realitní bariéry. Jak upozorňuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek: „Nová místa obvykle vznikají tam, kde už nyní chybí ochotní zaměstnanci, a naopak.“ Na Karvinsku připadá na jedno volné místo přes 21 uchazečů, zatímco na Mladoboleslavsku zhruba jeden.

Starší pracovníci: přehlížený potenciál

Nejdéle v evidenci zůstávají lidé nad padesát let. Ředitelka odboru zaměstnanosti Úřadu práce Kateřina Budínová upozorňuje, že zaměstnavatelé si vzhledem ke stárnutí populace nemohou dovolit přehlížet starší pracovníky. Naopak mladí do 29 let se v evidenci zdržují nejkratší dobu.

Řešením by mohla být větší nabídka flexibilních úvazků a přizpůsobení pracovních podmínek možnostem této skupiny. Zatím ale firmy nejčastěji hledají stavební dělníky, řidiče tahačů, skladníky nebo kuchaře – pozice, kde věk často hraje roli.

Vrchol? Ten teprve přijde

Analytici se shodují, že vrchol nezaměstnanosti ještě nenastal. V lednu by měla míra nezaměstnanosti atakovat pět procent, v únoru možná i 5,1 procenta. Teprve s příchodem jara a zahájením sezonních prací by mělo dojít k postupnému poklesu.

Průměrná nezaměstnanost za rok 2025 dosáhla 4,4 procenta oproti 3,8 procenta v roce 2024. Pro letošní rok ekonomové odhadují průměr kolem 4,6 procenta. Není to katastrofa, ale rozhodně to není ani důvod k uspokojení.

Pozitivní zpráva? Úřad práce loni pomohl s rekvalifikací a dalším vzděláváním rekordním 143 tisícům lidí. Otázkou zůstává, zda to bude stačit v době, kdy se ekonomika sice zrychluje, ale průmysl stále váhá s novými nábory.

Zdroj info: Úřad práce ČR, ČTK 

Autor: Marek Hájek 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?