Aktuálně:

Německý průmysl pod tlakem: Každá třetí firma plánuje propouštět

04.11.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Německý průmysl pod tlakem: Každá třetí firma plánuje propouštět

Zatímco politici v Berlíně stále hledají cestu vpřed, německé firmy už mají jasno. A jejich plány nejsou zrovna růžové. Podle nejnovější analýzy Institutu německé ekonomiky (IW) v Kolíně plánuje v roce 2026 propouštět každá třetí firma. Nová pracovní místa? Ta hodlá vytvořit jen 18 % podniků. Přinejmenším pro zaměstnance v průmyslu to znamená jedno: časy se mění k horšímu.

Když se z oživení stane iluze

Ještě na jaře 2025 se zdálo, že nejhorší má německá ekonomika za sebou. Nálada firem se zlepšovala, hovořilo se o obratu. Jenže realita dorazila rychleji, než se čekalo. Aktuální průzkum IW ukazuje, že 36 % německých podniků plánuje v příštím roce škrtat pracovní místa. Oproti tomu jen 18 % chce zaměstnance přijímat.

Nejhůř je na tom průmysl. Tam hodlá propouštět 41 % firem, zatímco nová místa vytvoří sotva každá sedmá. Jinými slovy: továrny, které byly po desetiletí páteří německé ekonomiky, se připravují na hubnutí. A není to jen o číslech – za každým procentem stojí tisíce lidí, kteří se budou muset vyrovnat s nejistotou.

Investice? Raději ne

Co z toho plyne pro budoucnost? Nic dobrého. Pouze 23 % firem chce v roce 2026 investovat více než letos. Naopak třetina podniků hodlá investice škrtat. Podle analytiků IW se tak prohlubuje investiční krize, jakou Německo nezažilo dlouho. Přitom právě investice jsou klíčem k budoucí konkurenceschopnosti. Bez nich není žádná modernizace, žádné nové technologie, žádný růst. Firmy ale raději šetří a čekají. Na co? Možná na zázrak. Nebo aspoň na to, až se politici proberou.

Sever versus zbytek

Zajímavé je, že Německo se v očekáváních dělí na dvě části. Zatímco na severu a v Bavorsku panuje relativní optimismus a podniky počítají s růstem výroby, zbytek země se potácí v pesimismu. Nejhůř je na tom severovýchod – tam téměř polovina firem očekává pokles produkce a jen 17 % věří v lepší časy.

Tato regionální nerovnováha není náhoda. Odráží strukturální rozdíly v ekonomice: zatímco některé oblasti těží z moderních odvětví a kvalifikované pracovní síly, jiné zůstávají závislé na tradičním průmyslu, který ztrácí dech.

Co to znamená pro nás?

Německá ekonomika je pro Česko klíčová. Když se Němcům daří, daří se i nám. Když propouštějí, cítíme to v dodavatelských řetězcích, v poptávce po našich výrobcích, v celkové náladě. Zatím si český trh práce drží relativně dobrou kondici, ale jak dlouho to vydrží, když se náš největší obchodní partner potácí na hraně krize?

Možná je čas přestat se dívat na Německo jako na nezničitelného obra a začít hledat i jiné opěrné body. Protože když se třetina firem chystá propouštět, není to jen jejich problém. Je to signál, že se něco zásadního mění. A my bychom měli být připraveni.

Zdroj info: n-tv.de

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?