Aktuálně:

Navzdory 500 gigawattům obnovitelných zdrojů energie, Čína propojuje mnoho nových uhelných elektráren

29.08.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Navzdory 500 gigawattům obnovitelných zdrojů energie, Čína propojuje mnoho nových uhelných elektráren

Čína je světovým lídrem v rozvoji obnovitelných zdrojů energie s instalovaným výkonem přes 1 482 GW. Přesto v roce 2025 připojuje k síti nové uhelné elektrárny rychleji než kdykoliv za poslední desetiletí. Jak je možné, že země, která slibuje uhlíkovou neutralitu do roku 2060, staví na uhlí víc než kdy dřív?

Když se řekne Čína, mnozí z nás si představí obrovské solární farmy a větrné turbíny, které symbolizují zelenou budoucnost. A není divu – k srpnu 2025 dosahuje instalovaný výkon obnovitelných zdrojů v této zemi neuvěřitelných 1 482 GW, což tvoří přes 59 % celkové kapacity výroby elektřiny, jak uvádí Čínská národní energetická správa (NEA). Jen v první polovině letošního roku přidala Čína 210–212 GW solární a 50 GW větrné energie. A přesto, jako by se minulost nechtěla vzdát, stejná země v roce 2025 připojila k síti uhelné elektrárny o výkonu 21 GW – nejvíce za první pololetí od roku 2016. Jak je možné, že se zelená revoluce a uhelný boom odehrávají současně?

Historický stín uhlí

Čína byla dlouhé dekády největším spotřebitelem uhlí na světě. Ještě v letech 2010–2020 přesahovaly její uhelné kapacity 1000 GW, zatímco obnovitelné zdroje byly jen v plenkách. Ačkoliv od roku 2015 začal růst podíl větru a slunce, uhlí zůstávalo pevnou základnou energetického mixu. Když v roce 2020 Peking oznámil ambiciózní cíl dosáhnout vrcholu emisí CO2 do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060, zdálo se, že se karta obrací. Jenže od roku 2022 sledujeme opak – prudký nárůst nových uhelných elektráren. Podle Centra pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA) zahájila Čína v roce 2024 výstavbu elektráren o kapacitě 94,5 GW, což je nejvíce od roku 2015. A letos? Jen za první čtvrtletí 2025 bylo schváleno dalších 11,29 GW.

Proč uhlí, když máte slunce a vítr?

Tak proč tento paradox? Čínská vláda argumentuje pragmaticky. Uhlí je pro ni pojistkou stability. S rostoucí spotřebou elektřiny – odhaduje se, že v roce 2025 dosáhne výroba 10 600 TWh – a nestabilitou obnovitelných zdrojů potřebuje Peking spolehlivý záložní zdroj. „Uhelné elektrárny jsou nezbytné pro vyrovnání kolísání větru a slunce,“ zdůvodňuje Národní rozvojová a reformní komise (NDRC). Navíc nové elektrárny jsou modernější a efektivnější než staré, což má omezit emise. Kritici, včetně mezinárodních organizací jako Global Energy Monitor (GEM), varují, že tento přístup podkopává čínské klimatické závazky. Masivní emise CO2 – i když podle CREA klesly o 1,6 % v roce končícím květnem 2025 – ohrožují globální cíle Pařížské dohody. A co víc, přetlak uhelných kapacit může brzdit integraci obnovitelných zdrojů do sítě.

A jak se nás dotýká čínský uhelný boom? 

Přímo možná nijak, ale nepřímo hodně. Globální trhy s energiemi jsou propojené jako pavučina – když Čína staví na uhlí, ovlivňuje ceny fosilních paliv i elektřiny. Vyšší globální emise navíc komplikují naše vlastní klimatické závazky v rámci EU. A je tu ještě jedno riziko, na které upozorňují analytici: rostoucí závislost Evropy na čínských technologiích pro obnovitelné zdroje. Pokud Čína upřednostňuje uhlí před plnou transformací, může to znamenat strategickou nevýhodu pro nás, kteří se snažíme o rychlý přechod na zelenou energii. Jak dlouho můžeme spoléhat na dodávky solárních panelů a baterií z dílny, která sama staví na černém zlatě?

Podle odhadů CREA bude Čína pokračovat ve výstavbě uhelných elektráren minimálně do roku 2027, a to i přes očekávaný růst obnovitelných zdrojů o dalších 200–400 GW jen v letošním roce. Globální tlak na Peking roste, a lze předpokládat, že mezinárodní kritika může časem přinést změnu kurzu. Klíčem bude modernizace přenosové sítě a rozvoj flexibilních zdrojů, které by mohly nahradit uhlí jako zálohu. Pro nás v Evropě zůstává výzvou diverzifikace dodávek a snížení závislosti na čínských technologiích. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 

Zdroj info: n-tv.de, CREA, NEA, China Electricity Council


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta.