Aktuálně:

Seznamte se s Flamingem, raketou, která dostane evropskou část Ruska do dosahu Kyjeva

29.08.2025, Autor: red

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Seznamte se s Flamingem, raketou, která dostane evropskou část Ruska do dosahu Kyjeva

Ukrajina představila novou střelu Flamingo FP-5 s dosahem 3 000 kilometrů, která dokáže zasáhnout prakticky celou evropskou část Ruska přímo z Kyjeva. Tato technologická inovace, vyvinutá během pouhých devíti měsíců, může zásadně změnit dynamiku konfliktu. 

Technologický skok uprostřed války

Představte si raketu, která letí nízko nad zemí, uniká radarům a dokáže zasáhnout cíl vzdálený tisíce kilometrů s přesností na pár metrů. To je Flamingo FP-5, ukrajinská střela s plochou dráhou letu, která byla poprvé veřejně představena v srpnu 2025 během zkušebního odpalu na jihu Ukrajiny. S dosahem 3 000 kilometrů, bojovou hlavicí o hmotnosti 1 150 kilogramů a maximální rychlostí kolem 950 km/h se stává jedním z nejvýznamnějších prvků ukrajinského arzenálu. Jak uvádí článek na serveru Politico, tato zbraň, vyvinutá společností Fire Point, kombinuje satelitní navigaci GPS/GNSS s inerciálním systémem, což zajišťuje přesnost zásahu s odchylkou pouhých 14 metrů. A to i přes pokusy o elektronické rušení.

Její vývoj trval rekordních méně než devět měsíců, což je v kontextu válečných podmínek téměř neuvěřitelné. Prezident Volodymyr Zelenskyj ji označil za nejúspěšnější zbraň v ukrajinské výzbroji, jak potvrzují zprávy z ukrajinského portálu Ukrinform. A co víc, sériová výroba už běží od poloviny roku 2025 s ambicí dosáhnout produkce až 200 kusů měsíčně na přelomu let 2025 a 2026.

Od dronů k raketám

Za touto technologií stojí ukrajinský startup Fire Point, založený po ruské invazi v roce 2022 skupinou přátel, kteří neměli s obranným průmyslem nic společného. Stavebníci, herní designéři, architekti – a přesto dokázali vytvořit něco, co mění geopolitickou mapu. Jak uvádí analýza na Independent.co.uk, jejich první úspěch přišel s drony dlouhého doletu FP-1, které dosahovaly vzdálenosti až 1 600 kilometrů. Flamingo je ale jiná liga. V čele projektu stojí Iryna Terekh, architektka a výkonná ředitelka Fire Point, která se stala symbolem ukrajinské inovace uprostřed války. Není to jen příběh technologie, ale i lidské vynalézavosti a odhodlání.

Když se podíváme zpět, vidíme, jak rychle se ukrajinský obranný průmysl dokázal adaptovat. Ještě před několika lety byla Ukrajina závislá na zahraniční pomoci. Dnes vyrábí i modernizovanou střelu Neptun s dosahem 1 000 kilometrů. Soběstačnost roste – a s ní i strategická váha Kyjeva.

Proč Flamingo mění všechno?

Flamingo není jen další zbraň. Je to zásadní změna ve strategické rovnováze. S dosahem 3 000 kilometrů může Ukrajina zasahovat klíčové ruské cíle hluboko v týlu – od vojenských základen po strategickou infrastrukturu. Podle analytika Fabiana Hoffmanna z Univerzity v Oslu, může masové nasazení těchto střel destabilizovat ruskou ekonomiku a omezit agresivní schopnosti Moskvy. Ukrajinské a západní zdroje zdůrazňují, že jde o klíčovou bezpečnostní záruku pro Kyjev.

Na druhé straně, ruská propaganda bagatelizuje význam střely. Podle oficiálních vyjádření, která zmiňuje Politico, jde o pouhou kopii západních technologií bez reálného dopadu. Přesto Rusko posiluje svou protivzdušnou obranu, což naznačuje, že hrozbu bere vážně. A co Evropská unie? Ta zatím mlčí o konkrétním postoji k Flamingu, ale pokračuje ve vojenské a finanční podpoře Ukrajiny.

Ukrajinská inspirace pro Evropu

Příběh Flaminga je také lekcí pro evropský obranný průmysl. Úspěch Fire Point ukazuje, že i malá země ve válečných podmínkách dokáže vytvořit špičkovou technologii. Proč bychom my v Evropě nemohli více investovat do vlastních kapacit? Historicky jsme se často spoléhali na americké technologie, ale současná situace – a rychlý vývoj na Ukrajině – nám nastavuje zrcadlo. Možná je čas přemýšlet o větší soběstačnosti i u nás.

Budoucnost Flaminga a jeho dopadů na válku je otevřená. V optimálním scénáři, jak naznačují analýzy, by masová výroba a nasazení střely mohly oslabit Rusko natolik, že by konflikt rychleji skončil. Naopak, eskalace v podobě ruských protiútoků nebo hybridních hrozeb by mohla napětí v Evropě jen prohloubit. Lze odhadovat, že hodně bude záviset na postoji EU a dalších spojenců – pokud podpora Ukrajiny zůstane opatrná, může to omezit tempo jejího technologického rozvoje. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Petr Poreba

Zdroj info: politico.eu


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.