MF zhoršilo odhad růstu ekonomiky pro letošní i příští rok

3,1 procenta. I tak by ale měla přetrvávat příznivá ekonomická situace, uvedlo dnes ministerstvo financí.
V předchozí dubnové prognóze úřad čekal letos růst o 3,6 procenta a příští rok o 3,3 procenta. Loni ekonomika stoupla podle MF o 4,3 procenta. Výkon ekonomiky by měla podle MF táhnout spotřeba domácností, a to díky růstu mezd a nízké nezaměstnanosti. Investice by měly být podpořeny nejen penězi z fondů EU, ale i například potřebou firem inovovat technologické vybavení právě kvůli nedostatku lidí na trhu práce.
„Česká ekonomika má s největší pravděpodobností svůj vrchol v tomto hospodářském cyklu už za sebou. Vláda by proto měla být nyní maximálně zdrženlivá při navyšování mandatorních výdajů, aby se nemusela v horších časech příliš zadlužovat a zbylo jí i na podporu ekonomiky prostřednictvím investic,“ uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Dodala, že červencová predikce MF je první predikcí, kterou z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění posoudí Výbor pro rozpočtové prognózy. „Jednání desetičlenného týmu ekonomů, jemuž předsedá hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, je naplánováno na středu 8. srpna, a bude se řídit Jednacím řádem, který dnes schválila vláda,“ uvedl mluvčí rady Janis Aliapulios.
Průměrnou míru inflace letos MF očekává 2,2 procenta. V dubnu úřad počítal s 2,1 procenta. Loni byla průměrná inflace 2,5 procenta. Inflaci nad dvěma procenty MF očekává i v roce 2019, a to 2,3 procenta.
MF počítá proti dubnové prognóze s pomalejším posilováním kurzu koruny vůči euru. Letos by měl být v průměru 25,6 Kč/EUR a příští rok 25,2 Kč/EUR. V dubnu počítalo ministerstvo pro příští rok s posílením koruny až pod 25 korun za euro.
Růst ekonomiky se podle MF příznivě promítá do vývoje veřejných financí. Loni skončily veřejné finance v přebytku 1,6 procenta HDP a letos MF nadále očekává v prognóze přebytek 1,5 procenta HDP. „Nárůst spotřeby vládních institucí by měl být kompenzován vyššími daňovými příjmy včetně příspěvků na sociální zabezpečení,“ uvedl úřad.
Tuzemské hospodářství by podle úřadu mohl nepříznivě ohrozit vývoj v zahraničí i v ČR. Hlavním rizikem je podle MF vyhrocování obchodních vztahů mezi USA, Čínou a EU. Dále by českou ekonomiku mohla ovlivnit případná eskalace problémů italského bankovního sektoru.
V případě domácího vývoje je rizikem pro odhadovaný vývoj nedostatek zaměstnanců s vhodnou kvalifikací. Problémem může být i pokračování rychlého růstu úvěrů na bydlení a cen nemovitostí. „V případě investic pak bude klíčové, zda se podaří obnovit investiční cyklus spojený s programovým obdobím Evropské unie pro roky 2014 až 2020,“ uvádí se v materiálu.
Dnešní prognóza podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy situace vrací do starých kolejí, kdy ministerstvo předkládalo spíš pesimističtější odhad vývoje ekonomiky. „To pak umožňuje lépe obhajovat například schodkový rozpočet. Výsledkem v posledních letech pak zpravidla bývá lepší závěrečný stav státní kasy, než jaký ministerstvo rozpočtovalo,“ uvedl.
Česká bankovní asociace minulý týden uvedla, že letos čeká růst ekonomiky o 3,3 procenta a příští rok o 2,9 procenta. ČNB v květnových odhadech čeká letos růst ekonomiky o 3,9 procenta a příští rok o 3,4 procenta. Novou prognózu centrální banka zveřejní ve čtvrtek.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhaduje letošní růst české ekonomiky na 3,8 procenta. Příští rok by měl růst zpomalit na 3,2 procenta. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu česká ekonomika letos stoupne o 3,7 procenta. Příští rok by měl růst zpomalit na 3,2 procenta.
Odhady ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z předchozí dubnové predikce):

Zdroj: MF
ČTK