Aktuálně:

Méně útoků, nebo jen méně hlášení? NÚKIB eviduje nejnižší počet incidentů za tři roky

09.02.2026, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Méně útoků, nebo jen méně hlášení? NÚKIB eviduje nejnižší počet incidentů za tři roky

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost loni zaznamenal 203 kybernetických incidentů – nejméně od roku 2023. Jenže než začneme slavit, měli bychom si položit otázku: jde vůbec o dobrou zprávu?

Hacktivisté zvolnili tempo

Hlavní příčina poklesu je poměrně jasná. Oproti roku 2024, kdy NÚKIB evidoval rekordních 268 incidentů, se loni počet hlášených DDoS útoků snížil více než dvojnásobně. Konkrétně šlo o bezmála 50 případů – zhruba čtvrtinu všech loňských incidentů.

„Pokles je do velké míry způsoben zejména výrazně nižším počtem hlášených incidentů spojovaných s DDoS útoky hacktivistů,“ potvrdil ředitel NÚKIB Lukáš Kintr. Hned vzápětí ale dodal něco, co je důvod k zamyšlení: není jasné, zda za nižším počtem hlášení stojí skutečný pokles útoků, lepší technologická ochrana, nebo prostě jen to, že firmy tyto incidenty přestaly hlásit.

Kyberválka pokračuje, jen jinak

Od února 2022, kdy ruská armáda zahájila invazi na Ukrajinu, se útoky zahlcující servery dotazy staly běžnou součástí kybernetické války. Taktiky útočníků se přitom výrazněji nemění – i když loni NÚKIB zaznamenal mírný nárůst útoků na systémy operačních technologií.

Tady už jde o sofistikovanější hru. Tyto útoky necílí jen na dočasné vyřazení služby, ale na manipulaci se systémem. Naštěstí šlo o nižší jednotky případů, primárně na nedostatečně zabezpečená zařízení přístupná z internetu. Žádný z nich nevedl k významnějším škodám.

Čísla, která vypovídají – ale o čem?

V roce 2022 NÚKIB evidoval 146 kybernetických incidentů. O rok později to bylo 262, v roce 2024 pak rekordních 268. A loni pokles na 203. Trend je to zajímavý, ale interpretace není jednoduchá.

Statistiky Policie ČR i NÚKIBu dlouhodobě ukazují na setrvalý nárůst počtu kybernetických incidentů. Zároveň ale jejich závažnost v průměru klesá. V prosinci 2025 byl jako „významný“ označen pouze jediný z třinácti incidentů. V celém roce 2024 byl evidován pouze jeden velmi významný incident.

Buď se Česká republika naučila lépe bránit, nebo – a to je méně optimistická varianta – firmy reportují incidenty s nižší závažností, než jaká ve skutečnosti je. Možná se prostě naučily, jak parametry reportování nastavit tak, aby incident nevypadal až tak vážně.

Klid před bouří?

Na začátku letošního roku NÚKIB upozornil na očekávanou zvýšenou aktivitu kyberútočníků v souvislosti se zimními olympijskými hrami. Velké sportovní události tradičně přitahují pozornost hackerů – ať už jde o politicky motivované útoky, nebo prostou touhu po publicitě.

Vláda mezitím schválila novou Národní strategii kybernetické bezpečnosti na léta 2026 až 2030. Česká republika se připravuje na zhoršující se globální bezpečnostní situaci a technologické změny.

Pokles počtu evidovaných incidentů může být dobrá zpráva. Může ale také znamenat, že se díváme na problém přes růžové brýle – nebo že firmy prostě přestaly hlásit to, co by hlásit měly. A pak bychom se mohli jednou probudit do reality, která bude podstatně méně příjemná než statistiky.

Zdroj info: ČTK

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?