Aktuálně:

Kreditní karty používají více muži, platí jimi i vyšší částky

10.09.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Kreditní karty používají více muži, platí jimi i vyšší částky

Kreditní karty, které v nynější plastové podobě slaví právě šedesát let, používají v Česku při placení za zboží a služby

více muži. Držitelek kreditek je pětačtyřicet procent. Muži uskuteční měsíčně obvykle devět transakcí a jejich průměrný nákup je 884 korun. Ženy využijí kreditní kartu při nakupování sedmkrát za měsíc při průměrné útratě 714 korun. Údaje ČTK poskytla ČSOB.
Kreditní karta je v případě klientů zejména platebním nástrojem pro věci denní spotřeby v kamenných obchodech a na e-shopech. Nejvíce se používá pro nakupování v supermarketech. V závěsu následují nákupy pohonných hmot, elektroniky a útraty za ubytování. V zahraničí pak vedou platby za hotelové služby, v nákupních centrech a autopůjčovnách.
Nejsilnějšími nákupními měsíci jsou podle ČSOB v případě kreditních karet březen, květen a předvánoční prosinec. Naproti tomu nejméně Češi přes karty utrácejí v únoru, dubnu a září. Největší počet držitelů kreditních karet je z Prahy, takřka třetina, naproti tomu nejméně jich je ve východních Čechách.
Počet plateb kreditními kartami u obchodníků se v prvním čtvrtletí 2018 meziročně zvýšil o takřka 11 procent na 29 milionů a objem plateb o 9,5 procenta na 22,3 bilionu korun. Celkový počet vydaných kreditek na českém trhu činí dva miliony, nejpoužívanější značkou je Mastercard, uvádí Sdružení pro bankovní karty.
Kreditní karty jsou pomocníkem při nakupování, poněvadž držitel získává z každého nákupu zpravidla kolem jednoho procenta zpět. Navíc jsou s nimi spojená i jiná zvýhodnění, jako jsou třeba slevy, věrnostní programy, prodloužená záruka za zboží nebo vstupy do letištních salonků. Plusem může být i to, že v zahraničí, například v USA, dávají často přednost kreditním kartám před debetními.
Na předních místech v četnosti využívání kreditních karet jsou i výběry hotovosti z bankomatu. Tím ale držitel kreditní karty u některých bank ukončí své bezúročné období pro čerpání úvěru, jinými slovy se vzdá možnosti využívat cizí peníze s nulovým úrokem. Navíc výběr z bankomatů je obvykle zpoplatněn více než v případě debetní karty.
Dalším důležitým pravidlem je splacení celé utracené částky včas a tím dodržení podmínek bezúročného období. Pokud se držitel kreditky opozdí nebo neuhradí celou sumu, začne se mu zbylá suma na kartě úročit. Na druhou stranu si klient při překročení bezúročného období může splácení dlužné částky naplánovat tak, aniž by žádal o novou půjčku.
Bank of America 18. září 1958 zahájila projekt plastových kreditních karet se speciálním povrchem, který umožnil čtení pomocí mechanických snímačů (imprinterů). Karty se staly odolnější, bezpečnější a pohodlnější pro uživatele i obchodníky a začaly se používat v masovém měřítku.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.