Aktuálně:

Daňové úniky u DPH podle šéfa finanční správy klesají

10.09.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Daňové úniky u DPH podle šéfa finanční správy klesají

Daňové úniky na dani z přidané hodnoty klesly ze 71 miliard korun na 66 miliard korun v roce 2015.

Pokud se naplní letošní odhady výběru daní tak se objem úniků sníží letos na zhruba 43 miliard korun. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček. Mezi opatření proti únikům nově patří například elektronická evidence tržeb, kontrolní hlášení nebo zajišťovací příkazy.

Finanční správa přitom čelila kritice především ohledně zajišťovacích příkazů, kde i podle vyjádření soudů postupuje necitlivě. Podle Janečka již správa upravila na základě kritiky své postupy. „Před zpřísněním od Nejvyššího správního soudu jsme postupovali méně citlivěji, než postupujeme dneska,“ uvedl Janeček.
U soudu kvůli příkazům skončilo 122 sporů. Z toho je již 88 pravomocných rozhodnutí, kde v 54 případech uspěla finanční správa. Dalších 31 sporů čeká na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Zajišťovací příkaz je jedním z institutů finanční správy proti neplatičům daní. Úředníci mohou předpokládanou daň vybrat dopředu, a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu. Podle kritiků finanční správa příkazy zneužívá, a likviduje tak i poctivé firmy.
Letos do konce července správa vydala 739 zajišťovacích příkazů na zhruba 800 milionů korun, které se týkaly 235 firem. Za rok 2017 to bylo 1420 příkazů na 1,6 miliardy korun ohledně 358 firem.
Podle daňové poradkyně a bývalé náměstkyně ministra financí Simony Hornochové má mít finanční správa jako nástroj zajišťovací příkazy k dispozici. „Ty příkazy ale mají dvě ale. Pokud máme k dispozici cokoliv, co je mírnější, tak má správa povinnost to využít. Tam musel zasáhnout soud. A nejtvrdší opatření nemíří proti podvodným firmám, ale proti podnikatelům, kteří mohli o úniku vědět,“ uvedla Hornochová
Janeček připomněl, že ministerstvo financí chystá změnu zákona, podle které by po vydání zajišťovacího příkazu by firmu mohl kontrolovat zajišťovací, respektive nucený správce. Ten by byl alternativou k zajišťovací exekuci, která může fungování těchto firem ohrozit.
K omezení daňových úniků Janeček poznamenal, že údaje do roku 2015 vycházejí z dat Evropské komise. Zároveň upozornil, že údaje jsou očištěny u výběru daní o vliv ekonomického růstu. „Kontrolní hlášení má opravdu vliv na nárůst výběru. Správa dokáže detekovat spoustu věcí a včas,“ uvedla Hornochová.

ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.