Aktuálně:

Konec levných bytů: Proč se minulost nevrátí

08.12.2025, Autor: red

1 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 5
Konec levných bytů: Proč se minulost nevrátí

Třináct a půl ročního platu. Tolik dnes stojí průměrný byt v Česku. V Praze dokonce patnáct. A nejde o dočasnou krizi – jde o novou normalitu, se kterou se budeme muset naučit žít.

Rok 2024 přinesl průměrnou cenu 92 045 korun za metr čtvereční. V hlavním městě se šplhá k 140 tisícům. Konec roku 2025? Očekává se další růst o pět až šest procent. Vlastní bydlení se mění z běžné životní etapy v luxusní statek, který si může dovolit stále menší část populace.

Když nabídka nestačí

Poptávka roste – lidé chtějí bydlet, hypotéky jsou zase dostupnější. Jenže nabídka? Ta kulhá. Developeři by stavěli víc, kdyby mohli. Materiály jsou drahé, pracovníků na stavbách ubývá a pozemky zdražují rychleji než všechno ostatní.

A pak je tu stavební řízení. Velké developerské projekty se u nás protahují i přes deset let od nápadu po kolaudaci. Průzkum České komory autorizovaných inženýrů z letošního roku sice ukázal, že u rodinných domů trvá řízení v průměru čtyři měsíce a u bytových domů půl roku, ale to je jen část pravdy. Realita velkých projektů je jiná: byrokratické průtahy, změny územních plánů, odvolání. Každý měsíc navíc znamená vyšší náklady. A ty se promítnou do ceny. Výsledek? Trh, kde si developeři diktují podmínky a kupující berou, co dostanou.

Scénář návratu? Spíš sci-fi

Teoreticky by se ceny mohly vrátit dolů. Jenže k tomu by muselo najednou klapat všechno – levnější materiály, víc dělníků, dostupné pozemky, rychlejší úřady. Buď zázrak, nebo ekonomický krach. 

A tady je problém: všechno, co ceny žene nahoru, tu bude ještě dlouho. Stavební materiály zdražují kvůli globálním trendům v energetice a ekologii. Pracovníků ubývá, protože populace stárne a mladí řemeslníci se vytrácejí. Pozemky v atraktivních lokalitách jsou omezený artikl. A stavební řízení? Politická otázka, kde se každá reforma utápí v byrokratických průtazích.

Generace nájemníků

Vlastní byt se stává nedosažitelným luxusem. Co zbývá? Nájem. A právě tady se rýsuje zásadní posun. Zatímco generace našich rodičů považovala vlastnictví za samozřejmost, mladší ročníky se pomalu smiřují s tím, že budou nájemníky – možná navždy.

Problém je, že český trh s nájemním bydlením na tuhle roli není připravený. Chybí dlouhodobé projekty, regulace je chaotická, nabídka nedostatečná. Přinejmenším tady by stát mohl udělat víc než jen přihlížet.

Česko se řadí mezi země s nejhorší dostupností bydlení v Evropě. To není jen statistika – je to sociální problém, který ovlivňuje životní rozhodnutí milionů lidí. Odkládání rodičovství, migrace za prací, rostoucí zadlužení domácností. Všechno souvisí s tím, že bydlení přestalo být základní potřebou a stalo se investičním aktivem.

Levné byty jsou historická kuriozita jako osmdesátihaléřové pivo. Dokážeme přizpůsobit systém nové realitě – nebo budeme dál předstírat, že se jednou všechno vrátí do starých kolejí?

Zdroj info: Průzkum České komory autorizovaných inženýrů, Hypoindex.cz, cnb.cz

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?