Aktuálně:

Komentář Radomíra Jáče k zpřesněným údajům a detailům ohledně výkonu HDP České republiky za letošní druhé čtvrtletí

01.09.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Komentář Radomíra Jáče k zpřesněným údajům a detailům ohledně výkonu HDP České republiky za letošní druhé čtvrtletí

Zpřesněné údaje o výkonu HDP za letošní druhé čtvrtletí hlásí o něco lepší výkon české ekonomiky, než co signalizoval předběžný odhad prezentovaný koncem července.
Dle zpřesněné a detailní statistiky vykázal HDP ve druhém čtvrtletí růst 1 % mezičtvrtletně a 8,2 procenta meziročně, zatímco předběžný údaj pracoval s růstem 0,6 procenta mezičtvrtletně a 7,8 procenta meziročně.
Ekonomická aktivita se ve druhém čtvrtletí oživila s tím, jak v průběhu jara došlo k uvolňování pandemických omezení v maloobchodu a službách. Mezičtvrtletní jednoprocentní růst HDP byl tažen především spotřebou domácností a pokračujícím oživením investičních výdajů (hrubá tvorba fixního kapitálu). Na straně tvorby HDP byl mezičtvrtletní růst tažen především skupinou odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, kde se příznivě projevilo rozvolnění pandemických omezení.
Růst zaznamenal také zpracovatelský průmysl, zde je ale výkon brzděn komplikacemi na straně dodávek surovin a potřebných komponent.
Růst HDP byl v letošním druhém čtvrtletí o 0,4 procentního bodu silnější, než co avizoval předběžný údaj prezentovaný na konci července. I tak ale růst české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí zaostal za původním očekáváním trhu i ČNB – ta ve své prognóze zveřejněné počátkem srpna počítala pro druhé čtvrtletí s meziročním růstem HDP devět procent, finanční trh před zveřejněním předběžného údaje na konci července odhadoval meziroční růst na úrovni 9,2 procenta.
Na straně poptávky byla hlavním tahounem růstu HDP spotřeba domácností, a to jak v mezičtvrtletním tak i meziročním vyjádření. Spotřeba domácností by měla táhnout českou ekonomiku i nadále, chuti a možnostem spotřebitelů více utrácet napomáhá jejich finanční situace a také stále ne zcela uspokojená spotřeba po dlouhém období uzavírek souvisejících s pandemií. S oživením ekonomiky a růstem poptávky ze strany odběratelů rostou také investiční výdaje firem a tato tendence by měla pokračovat i v dalších čtvrtletích.
Nepříjemnou skutečností jsou ale přetrvávající komplikace na straně dodávek potřebných surovin a dílů, jež dopadají na zpracovatelský průmysl, což vede jednak ke zpožďování výroby s negativním dopadem na vývozy, zároveň zmíněné komplikace vedou k růstu cenových tlaků, jež se přelévají i do dalších sektorů v ekonomice. Problémy související s pandemií a delta variantou, jež jsou mimo jiné patrné v Asii, povedou ke zpožďování dodávek potřebných komponent pro evropský průmysl zřejmě i v dalších týdnech a možná i měsících.
Pozitivní revize údajů o výkonu české ekonomiky za letošní druhé čtvrtletí je nicméně dobrou zprávou pro výhled HDP České republiky za celý letošní rok. V roce 2020 klesl HDP České republiky pod tíhou pandemie o 5,8 procenta.
Letos by celoročním růst HDP mohl činit zhruba 3,3 % a v roce 2022 by se růst HDP mohl vyšplhat až k 5 %. V letošním druhém čtvrtletí na meziroční výkon HDP působily příznivé statistické vlivy spojené s loňskými uzavírkami, což vedlo k rekordnímu meziročnímu růstu HDP na úrovni 8,2 %. Ve druhém pololetí tyto statistické efekty odpadnou a tempo meziročního růstu HDP se zpomalí, bude ale i nadále velmi solidní v průměru v oblasti mírně pod čtyři procenta. 
Růst HDP za letošní druhé čtvrtletí sice zaostal za prognózou ČNB, jež počítala s meziročním růstem na úrovni 9 %, na směřování měnové politiky by ale údaj o HDP neměl mít zásadní dopad.
V ekonomice jsou patrné inflační tlaky a zrychlování cenového růstu se týká i ostatních evropských ekonomik. Předpokládám, že ČNB bude ve zbytku letošního roku zvyšovat úrokové sazby na každém zasedání bankovní rady vždy o čtvrt procentního bodu. Do konce letošního roku jsou plánována tři měnově-politická zasedání, a to v září, listopadu a prosinci, a repo sazba ČNB by se tak ze své aktuální úrovně 0,75 procenta měla do konce letošního roku vyšplhat na úroveň 1,50 % s výhledem na další zvyšování v roce 2022. Výhled výkonu české ekonomiky a perspektiva růstu úrokových sazeb ČNB by měly české koruně pomoci k jejímu dalšímu posílení vůči euru.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments
Foto: Pixabay
Zdroj: PR.Konektor


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.