Aktuálně:

Sedm z deseti Čechů považuje současný vzdělávací systém za nedostatečný. Pandemie prohloubila zájem o vzdělávání

01.09.2021, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Sedm z deseti Čechů považuje současný vzdělávací systém za nedostatečný. Pandemie prohloubila zájem o vzdělávání

Zájem Čechů o tématiku důležitosti kvalitního vzdělávání se během pandemie koronaviru výrazně zvýšil. Devět z deseti obyvatel Česka je toho názoru, že povolání učitele je pro společnost velmi důležité, ale pouze sedm z deseti si myslí, že je dostatečně oceňované.


Šedesát devět procent populace nepovažuje náš současný vzdělávací systém za dostatečný pro přípravu stávající generace žáků a studentů na jejich budoucnost. Vyplývá to z aktuálního výzkumu postoje Čechů k Cílům udržitelného rozvoje (SDGs), který zrealizovala výzkumná agentura Ipsos ve spolupráci s Asociací společenské odpovědnosti. Jeho výsledky také ukazují, že se v Česku zvedlo povědomí o SDGs. Dle letošní Zprávy o udržitelném rozvoji je Česká republika 12. na světě v naplňování SDGs.
Z průzkumu vyplývá, že o Cílech udržitelného rozvoje, jež jsou mezinárodně známé také pod zkratkou SDGs (vychází z anglického termínu Sustainable Development Goals), někdy slyšela více jak polovina populace. Alespoň základní informace o nich má dvacet devět procent, což představuje mírný nárůst oproti loňsku. O něco lépe je na tom mladá generace: padesát osm procent mladých o SDGs už někdy slyšelo a třicet pět procent má základní informace. Vyšší znalosti o SDGs mají lidé s vysokoškolským vzděláním (sedmdesát procent).
Na téma Cíle udržitelného rozvoje byla nejčastěji zaznamenána komunikace ze strany nevládních organizací (čtyřicet procent). Oproti minulému roku také vzrostla komunikace ze strany firem a soukromého sektoru (třicet sedm procent). „Těší mě, že se v Česku rok od roku daří zvyšovat povědomí o SDGs. Ostatně sami na tom dost intenzivně pracujeme a SDGs veřejnosti přibližujeme celý rok prostřednictvím nejrůznějších aktivit. Mám radost i z toho, že je Česká republika dle poslední vydané Zprávy o udržitelném rozvoji dvanáctá na světě v naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN, ačkoli se jedná o mírný pokles oproti loňsku,“ říká Lucie Mádlová, ředitelka Asociace společenské odpovědnosti.
Pandemie prohloubila nerovnosti ve vzdělání a zlepšila digitální dovednosti
Cíl Zdraví a kvalitní život je dlouhodobě pro lidi osobně nejdůležitějším cílem (třicet devět procent). Na druhém místě je Důstojná práce a ekonomický růst (dvacet pět procent). Oproti loňsku vzrostla důležitost cíle Kvalitní vzdělání (dvacet dva procent). „Je vidět, že pandemie koronaviru a s ní související opatření jako je uzavírání škol a distanční výuka, dostala do popředí také téma vzdělávání. Dlouhodobě také roste podíl lidí, kteří apelují na českou vládu, aby se tématu kvalitního vzdělávání věnovala přednostně,“ říká k výsledkům Markéta Kneblíková, autorka výzkumu Ipsos.
Šedesát devět procent dotazovaných Čechů není přesvědčeno o tom, že současný školní vzdělávací systém v ČR připravuje stávající generaci žáků a studentů na jejich budoucnost v dostatečné míře. Devět z deseti Čechů považuje povolání učitele za velmi důležité. Pouze 4 z 10 jsou ale přesvědčeni o tom, že je toto povolání společností dostatečně oceňované. Sedm z deseti Čechů nesouhlasí s tím, že současný školní vzdělávací systém v ČR připravuje stávající generaci žáků a studentů na jejich budoucnost v dostatečné míře.
Češi se shodují, že pandemie koronaviru prohloubila nerovnosti ve vzdělání, a že je v zájmu všech, aby proti nim stát aktivně bojoval. Třetina populace (třicet jedna procent) řadí nerovnosti ve vzdělání pro děti mezi závažné nerovnostmi, se kterými se ČR potýká. Ve světě je v tomto situace obdobná (třicet dva procent). Za největší nerovnosti Češi považují nerovnosti na základě příjmu (šedesát procent), s odstupem pak nerovnosti mezi generacemi (třicet pět procent). Pozitiva pandemie naopak respondenti vidí v rozvoji digitálních dovedností na školách.
„Úroveň učitelů, nerovnosti ve vzdělávání, regionální rozdíly a další palčivé problémy skutečně nejsou adresovány dostatečně, protože politické strany zjevně necítí dostatečný tlak ze strany voličů. A tak můžeme i v tomto průzkumu vidět, že sice je učitelské povolání považováno za společensky vysoce důležité, ale zároveň nedostatečně ohodnocené a nepříliš prestižní. Apel z toho vyplývající je jednoduchý: Bez kvalitního vzdělávání se neobejdeme, k tomu je ale třeba vyvíjet potřebný tlak na politické strany,“ říká expert na problematiku vzdělávání Bohumil Kartous.
Na vzdělání se letos zaměřuje i doprovodná kampaň Cen SDGs
Právě vzdělávání je ústředním tématem doprovodné kampaně k letošnímu ročníku Cen SDGs, které budou slavnostně vyhlášené už ve čtvrtek 16. září. O udržitelnosti připravila Asociace společenské odpovědnosti vzdělávací cyklus – Akademii SDGs. Neméně zajímavá je také online Hra za lepší svět, která má za cíl (nejen) dětem zábavnou formou přiblížit Cíle udržitelného rozvoje (dostupná je na www.hrazalepsisvet.cz). U příležitosti Evropského týdne udržitelného rozvoje 20. září pak v nakladatelství Albatros vydá knihu pro děti„Mia a svět“ od autorek Barbary Nesvadbové a Lucie Mádlové s výpravnými ilustracemi od Renáty Fučíkové, Zuzany Mulíčkové a Evy Bartošové. Autorské čtení z knihy proběhne již v sobotu 18. září v zahradách Černínského paláce, které budou v rámci zábavného odpoledne s názvem Hry za lepší svět otevřeny široké veřejnosti.
Foto: Pixabay
Zdroj: Nedori


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.