Zpřesněné údaje o výkonu české ekonomiky za loňské závěrečné čtvrtletí potvrdily meziroční růst HDP na úrovni předchozích odhadů, mezikvartální růst byl nepatrně snížen. Dle čerstvých údajů vzrostl HDP v loňském čtvrtém kvartálu o 0,8 procenta mezičtvrtletně a 3,6 procenta meziročně, když předchozí údaje hovořily o růstu 0,9 procenta v mezikvartálním a 3,6 procenta v meziročním vyjádření. Nijak se nezměnil ani údaj o celoročním výkonu české ekonomiky: HDP v roce 2021 vykázal růst 3,3 procenta.
Základní poselství o povaze růstu HDP se nemění: na poptávkové straně byla loni tahounem růstu české ekonomiky akumulace zásob na straně podniků a růst spotřeby domácností. Na straně tvorby HDP byl růst rozprostřen napříč sektory: nárůst si v roce 2021 připsal zpracovatelský průmysl, služby, zemědělství i stavebnictví. V průběhu roku 2021 měly na aktivitu ve službách rušivý vliv vracející se vlny pandemie a s nimi spojená omezení ve službách. Na zpracovatelský průmysl již od prvních měsíců loňského roku dopadaly výpadky v dodávkách potřebných dílů a surovin: nebýt těchto komplikací, tak mohly průmysl i HDP jako celek vykázat loni silnější růst.
Výhled výkonu české ekonomiky pro letošní rok je zastřen extrémní nejistotou v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Kombinace nejistot a opětovných problémů v dodávkách pro průmysl bude tlačit českou ekonomiku ke slabšímu růstu. Zásadní vliv ale zřejmě bude mít vysoká inflace a její nepříznivý dopad na reálné disponibilní příjmy domácností: reálná mzdy v české ekonomice letos výrazně klesne, což bude mít negativní dopad na spotřebu domácností a tím i na výkon HDP jako celku. Za celý letošní rok pracuji s předpokladem růstu HDP na úrovni 1 %, nejistoty jsou ale výrazné.
Pohled na statistiku sektorových účtů za loňské závěrečné čtvrtletí ukazuje na pokračující pokles míry úspor domácností. Zde si lze domyslet, že v situaci zvyšující se inflace a jejího negativního dopadu na reálné příjmy domácnosti sahají do svých úspor. V průběhu pandemie a s ní souvisejících uzavírek v obchodu a službách úspory rostly s tím, jak se fakticky snížily možnosti nakupovat a domácnosti již několik čtvrtletí v řadě tyto vyšší úspory rozpouštějí.
Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na jednoho obyvatele v loňském závěrečném čtvrtletí vzrostl meziročně pouze o 0,1 %, reálná spotřeba na obyvatele šla ovšem meziročně nahoru o 6,6 % a v celkovém důsledku se proto míra úspor meziročně snížila o 6,4 %.
Do dalších čtvrtletí lze čekat pokračování poklesu míry úspor domácností, což tomuto sektoru pomůže se alespoň částečně vypořádat s vyšší inflací. Domácnosti budou do úspor letos sahat s tím, jak v důsledku vyšší inflace budou jejich reálné příjmy ze zaměstnání klesat, což si domácnosti ve snaze zachovat určitou úroveň spotřeby mohou kompenzovat právě odčerpáním části úspor.
Na straně nefinančních podniků v loňském závěrečném čtvrtletí klesla míra zisku ze 44,6 % na úroveň 43,9 %, vliv měl mimo jiné nárůst mzdových nákladů, jenž činil meziročně 7,2 %. Míra investic nefinančních podniků v závěrečném čtvrtletí mírně vzrostla, z 26,3 % na 26,7 %.
Pro letošní rok jsem původně očekával nárůst míry investic v souvislosti s potřebou navyšovat či modernizovat produkční kapacity spolu s oživením ekonomiky, nicméně přepisování výhledu růstu HDP směrem ke slabším úrovním může mít letos nepříznivý vliv také na investování podniků do výrobních kapacit.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments CEE
Foto: Pixabay
Zdroj: Konektor PR
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
